32 Cdo 845/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně T - PROTECH, spol. s r. o., se sídlem v Přestanově 110, PSČ 403 17, identifikační číslo osoby 62 73 90 34, zastoupené JUDr. Vladimírem Fialou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Na Stráni 26, proti žalovanému K. J., zastoupeného JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, o zaplacení částky 162.899,58 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 38 Cm 121/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. října 2009, č. j. 1 Cmo 14/2009-64, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 6.780,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce.
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 14. října 2008, č. j. 38 Cm 121/2008-33, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 80.000,- Kč (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 82.899,58 Kč a úroků z prodlení z částky 162.899,58 Kč od 11. ledna 2008 do zaplacení zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem označeným v záhlaví zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a v tomto rozsahu řízení zastavil (první výrok) ve výrocích II. a III. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok). Proti druhému výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, požadujíc, aby Nejvyšší soud v napadeném rozsahu zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že nejsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Se zřetelem k době vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 12. čl. II přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání v této věci není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci jde z procesního hlediska o obchodní věc, neboť předmětem řízení je nárok na zaplacení ceny díla ze smlouvy o dílo uzavřené podle ustanovení § 536 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), tedy z obchodního závazkového vztahu (§ 261 odst. 1 obch. zák.). Závěr odvolacího soudu, že závazkový vztah mezi účastníky se řídil ustanovením § 536 a násl. obch. zák., dovolatelka nezpochybnila. Bylo-li proto výrokem dotčeným dovoláním žalobkyně rozhodnuto o jistině ve výši 82.899,58 Kč, přičemž k úrokům z prodlení, jež jsou podle ustanovení § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky, se z hlediska přípustnosti dovolání nepřihlíží, není dovolání žalobkyně podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o.
s. ř. přípustné. Přípustnost dovolání pak nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o opravném prostředku proti druhému výroku jeho rozsudku (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a vznikla jí tak povinnost nahradit žalovanému jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalovanému sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 5.350,- Kč podle ustanovení § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 1.130,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 6. prosince 2011
JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu