32 Nd 122/2018-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněné České republiky - Okresního soudu v Kroměříži, se sídlem v Kroměříži, Soudní 1279/11, PSČ 767 01, identifikační číslo osoby 00025127, proti povinnému R. B., o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 2 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 173/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 173/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Dne 16. 2. 2018 byla doručena Okresnímu soudu v Kroměříži žádost Mgr. Jaroslava Homoly, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-město, se sídlem v Brně, Hlinky 41/104, o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného exekučního titulu – usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. 1. 2017, č. j. 9 T 155/2016-188. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné, aby ho soud pověřil provedením exekuce k vymožení pohledávky ve výši 2 000 Kč. V návrhu na nařízení exekuce je uvedeno bydliště povinného na adrese K.
Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 2. 3. 2018, č. j. 32 EXE 173/2018-15, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti exekučního soudu nelze za dané situace určit. V průběhu řízení vyšlo najevo, že povinný je občanem Slovenské republiky, kde je hlášen k trvalému pobytu v Ž. Z výpisu z registru obyvatel bylo zjištěno, že povinný evidencí neprochází.
Ze zprávy Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se soudu adresa současného pobytu povinného nepodařila zjistit, povinný nemá povolen v současné době na území České republiky žádný druh pobytu. Dne 16. 1. 2017 povinný požádal o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, jeho žádost však byla pravomocně zamítnuta. Okresnímu soudu není ani známo, zda se na území České republiky nachází postižitelný majetek povinného. Podle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1.
1. 2013 (dále jen „exekuční řád“), exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu. Podle § 35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3). Podle § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1).
Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle § 105 odst. 2 o. s. ř.
vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o.
s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Z obsahu spisu (z výše označeného exekučního titulu) vyplývá, že povinný měl adresu pro doručování v K., kterou uvedla oprávněná v návrhu na nařízení exekuce jako bydliště povinného.
Protože povinný (státní občan Slovenské republiky) není veden v registru obyvatel, nemá na území České republiky žádný druh pobytu ani se v ní nezdržuje, resp. soudu není známo, kde se zdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce.
Ačkoli kritéria bydliště nebo místa, kde se povinný zdržuje, se v projednávané věci nemohou přímo uplatnit, lze při určení místně příslušného soudu vycházet z toho, že poslední bydliště v České republice měl povinný v obvodu Okresního soudu v Kroměříži, kde by se mohl nacházet i případný majetek povinného, bude-li soudním exekutorem po nařízení exekuce zjištěn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Kroměříži, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 5. 2018
JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu