Nejvyšší soud Usnesení občanské

32 Nd 206/2012

ze dne 2012-07-30
ECLI:CZ:NS:2012:32.ND.206.2012.1

32 Nd 206/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v exekuční věci oprávněného města Břeclav, se sídlem v Břeclavi, nám. T. G. Masaryka 42/3, PSČ 690 81, identifikační číslo osoby 00 28 30 61, zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Praze-Novém Městě, Opletalova 37, adresa pro doručování Lidická 710/57, Brno 2, proti povinnému F. K., pro 500,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 250/2012, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 250/2012, se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.

Exekutor požádal dne 1. února 2012 Okresní soud v Břeclavi o pověření k provedení exekuce na majetek povinného. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 19. března 2012, č. j. 53 EXE 250/2012-11, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc podle ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se ustanovení občanského soudního řádu použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Ze spisu se podává, že povinný má trvalé bydliště v Maďarské republice a v Centrální evidenci obyvatel České republiky není zapsán. Ze systému ISAS Okresního soudu v Břeclavi nebylo o povinném nic zjištěno. Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Stejně tak, jak již bylo uvedeno výše, podle ustanovení § 45 odst. 2 věty druhé exekučního řádu, nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má majetek. Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, však vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. července 2012

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu