32 Nd 228/2019-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v exekuční věci oprávněné České republiky - Obvodního soudu pro Prahu 5, se sídlem v Praze 2, Legerova 1877/7, identifikační číslo osoby 00024422, proti povinnému P. J., narozenému XY, naposledy bytem XY, toho času neznámého pobytu, o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 7 475 Kč a 10 010 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 183/2019, o určení místní příslušnosti soudu,
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 183/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Dne 14. 2. 2019 byl Mgr. Janu Škarpovi, soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Praha 4, se sídlem v Praze 4, Šátalská 469/1, doručen exekuční návrh oprávněné k vymožení jejích peněžitých pohledávek za povinným ve výši 7 475 Kč a 10 010 Kč a nákladů exekuce. Dne 15. 2. 2019 požádal jmenovaný soudní exekutor Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 12. 3. 2019, č. j. 36 EXE 183/2019-14, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne.
Z ustanovení § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu. Podle ustanovení § 35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2).
Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3). Podle ustanovení § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo.
Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2). Podle ustanovení § 105 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), vysloví- li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Ze spisu se podává, že povinný je občanem Slovenské republiky a že nemá místo trvalého pobytu na území České republiky a podle potvrzení Ministerstva vnitra - odboru azylové a migrační politiky ze dne 5. 3. 2019, č. j. MV-34824-2/OAM-2019, ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Poněvadž povinný nemá evidované místo pobytu v České republice a není známo, kde se zdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci tak byly splněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit. Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2019
JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu