32 Nd 329/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Marka Doležala ve věci podání Ing. P. H., jež je označeno jako žaloba na chybný úřední postup vedoucí k selhání spravedlnosti a datováno dnem 25. 9. 2014, takto:
Podání Ing. P. H., označené jako žaloba na chybný úřední postup vedoucí k selhání spravedlnosti, datované dnem 25. 9. 2014, se odmítá.
Nejvyššímu soudu bylo doručeno podání Ing. P. H. datované dnem 25. 9. 2014 a označené jako žaloba na chybný úřední postup vedoucí k selhání spravedlnosti. Ing. P. H. se v něm prezentuje jako žalobce a jako žalovanou uvádí Českou republiku, zastoupenou předsedou vlády ČR, což odůvodňuje argumentem, že Česká republika je garantem dodržování platných zákonů u svých organizačních složek a je tedy zodpovědná za nedostatečné či křivé policejní šetření a zmanipulované soudní řízení. Ing. H. popisuje kolizi dvou motocyklů, k níž došlo na motocyklových závodech v H.
a jíž byl účasten jeho syn M. H., zpochybňuje znalecký posudek o příčině této nehody, předkládá své vlastní poznatky o jejím průběhu a kritizuje postup policie a soudu v trestním řízení proti M. H., které skončilo odsuzujícím rozsudkem, jakož i postup soudu prvního stupně a odvolacího soudu v řízení o jím podaném návrhu na povolení obnovy tohoto řízení, jemuž nebylo vyhověno. Závěrem dovozuje, že nebyly dodržovány základní principy, za které odpovídá právě žalovaná, a požaduje po Nejvyšším soudu, aby se věcí zabýval, aby zrušil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 2 T 246/2008, jakož i rozsudek Okresního soudu v České Lípě „opravený“ rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci sp. zn. 35 Co 358/2012, a též „všechna usnesení na exekuce majetku M.
H. vyplývající z uvedených rozsudků“, a aby žalované uložil povinnost „nechat prostřednictvím svých organizačních složek okolnosti zakoupené předmětné jízdy M. H. na letišti v H. revizně prošetřit“ a „prostřednictvím svých organizačních složek nechat prošetřit podezření na falšování důkazů, znaleckého posudku a křivých svědeckých výpovědí v řízení č. j. 2 T 246/2008 vedeném u OS Mladá Boleslav“. Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 10. 2016, č. j. 32 Nd 329/2014-5, vydaným podle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.
s. ř.“) a doručeným dne 21. 10. 2016, vyzval Ing. H. k odstranění vad, které činí jeho podání nesrozumitelným, poučil jej, jak opravu a doplnění provést, k odstranění nedostatků podání mu určil lhůtu tří týdnů od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že nebude-li jeho podání v určené lhůtě řádně opraveno a doplněno, podání odmítne. Ing. P. H. na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 11. 11. 2016, v němž požádal „o přidělení advokáta placeného státem“ a o prodloužení lhůty stanovené pro opravu podání na neurčito s odůvodněním, že sám nemá právnické vzdělání, proto se nedokáže odpovědně rozhodnout, a na zaplacení advokáta nemá prostředky.
Usnesením ze dne 29. 11. 2016, č. j. 32 Nd 329/2014-13, doručeným dne 9. 12. 2016, Nejvyšší soud žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl, neboť dovodil, že ať již by bylo podání Ing. P. H. žalobou, tj. návrhem na zahájení občanského soudního řízení ve smyslu ustanovení § 79 o. s. ř., či řádným nebo mimořádným opravným prostředkem (odvoláním dle § 201 a násl. o. s. ř., žalobou na obnovu řízení nebo pro zmatečnost podle § 228 a násl. o. s. ř. či dovoláním podle § 236 a násl. o. s. ř.), bylo by v každém případě bezúspěšné.
Zároveň prodloužil lhůtu pro odstranění vad podání na dobu třiceti dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Dne 6. 1. 2017 došlo Nejvyššímu soudu podání označené jako „1) Žádost o přistoupení dalšího účastníka řízení a 2) Vyjádření“, v němž Ing. P. H. žádá, aby Nejvyšší soud připustil přistoupení M. H. do „řízení 32 Nd 329/2014“ jako dalšího žalobce, a M. H. zmocňuje Ing. P. H., aby jej v této věci zastupoval. V podání se vysvětluje, že v případu došlo ke zfalšování obrazových důkazů, na jejichž základě byl postaven posudek znalce, a k procesním pochybením v postupu soudů, v jejichž důsledku bylo porušeno právo na spravedlivý proces a byly zneváženy demokratické principy soudnictví.
Podání je uzavřeno požadavkem, aby se Nejvyšší soud věcí zabýval. Nejvyššímu soudu nezbývá než konstatovat, že nedostatky, v jejichž důsledku je podání datované dnem 25. 9. 2014 nesrozumitelné, nebyly ve stanovené lhůtě ani dodatečně, ke dni tohoto rozhodnutí, odstraněny. Podle § 42 odst. 4 věty první o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.
Podle § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. Z předmětného podání není patrno, co se jím sleduje, neboť z něho ani z navazujících podání není zřejmé, zda má jít skutečně o žalobu, tedy o návrh na zahájení občanského soudního řízení, na jehož základě by měl Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (bez opory v právním řádu České republiky, mimo svou kompetenci a mimo zákonem stanovená procesní pravidla) rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení zrušit pravomocná rozhodnutí trestních a civilních soudů a uložit státu povinnost nechat věc znovu prošetřit, či zda se má jednat o řádný či mimořádný opravný prostředek a o jaký.
Podání je tak přes výzvu k odstranění i nadále postiženo vadou, která brání Nejvyššímu soudu v řízení o něm pokračovat. Nejvyšší soud proto podání podle § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítl. O návrhu na připuštění vstupu M. H. jako dalšího žalobce do řízení Nejvyšší soud rozhodnout nemohl; je-li podání, jímž bylo zahájeno řízení, vadné a v důsledku toho nelze v řízení pokračovat, pak nejsou k vydání rozhodnutí podle § 92 odst. 1 o. s. ř. předpoklady.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. 2. 2017
JUDr. Pavel P ř í h o d a předseda senátu