Nejvyšší soud Usnesení občanské

32 Nd 348/2016

ze dne 2016-10-10
ECLI:CZ:NS:2016:32.ND.348.2016.1

32 Nd 348/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla

Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Marka Doležala ve věci žalobců

a) Ing. P. H., a b) M. H., proti žalované České republice – Ministerstvu

spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 00,

identifikační číslo osoby 00025429, o náhradu škody a nemajetkové újmy, takto:

I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní

soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení

Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

Žalobci podali u Nejvyššího soudu žalobu, v níž jako žalovanou označili Českou

republiku, zastoupenou předsedou vlády ČR, a jíž se po státu domáhají náhrady

škody a nemajetkové újmy, která jim měla být způsobena nezákonnými rozhodnutími

vydanými v občanském soudním řízení, popřípadě též souvisejícím nesprávným

úředním postupem.

Podle § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od

1. 1. 2014 (dále též jen „o. s. ř.“), nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v

prvním stupni příslušné okresní soudy (odstavec 1). Nejvyšší soud České

republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje jako soud prvního stupně,

stanoví-li tak zvláštní právní předpis (odstavec 3).

Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo

byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne,

které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-

li sám věcně příslušný.

Podle obsahu žaloby lze uplatněné nároky pro účely posouzení věcné příslušnosti

soudů podřadit ustanovením zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu

způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich

činnosti (notářský řád).

O věc, o níž by byl jako soud prvého stupně právním předpisem povolán

rozhodovat Nejvyšší soud, se tu nejedná; Nejvyšší soud sám vzhledem k § 9 odst.

3 o. s. ř. věcně příslušný není. Protože podle obsahu žaloby nejde ani o věc, o

níž podle § 9 odst. 2 o. s. ř. rozhodují jako soudy prvního stupně krajské

soudy, je podle § 9 odst. 1 o. s. ř. dána věcná příslušnost okresních soudů.

Nejvyšší soud proto rozhodl v souladu s § 104a o. s. ř. tak, že k projednání a

rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.

Podle § 104a odst. 6 o. s. ř. v usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání

a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo

řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu

řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.

Při vymezení soudu, jemuž bude věc postoupena (a které má toliko technickou

povahu), vycházel Nejvyšší soud z následující úvahy.

Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž

návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 odst. 5 o. s.

ř. obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační

složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu… Za stát vystupuje v

řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná (§ 21a

odst. 1 o. s. ř.), což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to bez ohledu

na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek

Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, uveřejněný pod

č. 10/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle § 6 zákona č. 82/1998 Sb. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím

nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu

ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“) [odstavec 1].

Úřadem podle odstavce 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v

občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo

soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o

žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech,

kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem (odstavec 2).

Věc bude proto postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2, v jehož

obvodu má sídlo Ministerstvo spravedlnosti jako organizační složka státu, jež

je (vzhledem k obsahu žaloby) příslušná vystupovat v tomto řízení jeho jménem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 10. 2016

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda

senátu