32 Nd 380/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněné Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupené JUDr. Michalem Bendou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, PSČ 128 00, proti povinnému L. E., o návrhu na nařízení exekuce pro 2 248 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 1608/2014, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 32 EXE 1608/2014 se podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kroměříži.
Soudní exekutor JUDr. Antonín Dohnal podal dne 8. září 2014 u Okresního soudu v Kroměříži žádost o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 29. května 2014, č. j. 7 C 17/2014-72. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 22. září 2014, č. j. 32 EXE 1608/2014-18, vyslovil svoji místní nepříslušnost ve věci s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť podle zprávy Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, povinný nemá povolený pobyt na území České republiky a neprochází evidencí cizinců. Podle ustanovení § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. ledna 2013, exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu. Podle ustanovení § 35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3). Podle ustanovení § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2). Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle článku 22 bod 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že u povinného, který je fyzickou osobou, nebyl zjištěn trvalý pobyt ani jiné místo pobytu na území České republiky. Protože povinný nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tudíž zjevné, že v posuzovaném případě byly naplněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu ustanovením § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit. Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Kroměříži. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. listopadu 2014
JUDr. Pavel P ř í h o d a předseda senátu