32 Nd 398/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce J. d., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, o zaplacení 9.159,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 21/2007, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 21/2007 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Třebíči.
Žalobce se domáhá po žalované u Obvodního soudu pro Prahu 2 vrácení kupní ceny ve výši 9.159,60 Kč s příslušenstvím.
Žalovaná v podání ze dne 8. 11. 2007 navrhla, aby předmětná věc byla přikázána ve smyslu § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.“) z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Třebíči, neboť s ohledem na předmět sporu, vzdálenost sídla místně příslušného soudu k sídlu žalobce (M. B.) a k sídlu pracoviště žalované (odloučené pracoviště T.), by řízení u navrhovaného soudu bylo hospodárnější.
Žalobce se k tomuto návrhu vyjádřil tak, že se mu nebrání, upozorňuje však na předchozí rozhodnutí Okresního soudu v Třebíči v této věci č. j. 6 C 261/2006-23 a na event. další časové průtahy ve věci.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu v Třebíči, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle § 12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, na které poukazuje žalovaná ve svém návrhu, lze považovat za dostatečně závažné důvody, pro něž je možno očekávat, že řízení u delegovaného soudu bude probíhat hospodárněji a zřejmě i rychleji, zvláště se zřetelem na dopravní možnosti vzhledem k sídlům obou účastníků.
Nejvyšší soud proto přikázal předmětnou věc k projednání a rozhodnutí z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Třebíči.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. ledna 2008
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu