Nejvyšší soud Usnesení občanské

32 Nd 399/2007

ze dne 2008-01-30
ECLI:CZ:NS:2008:32.ND.399.2007.1

32 Nd 399/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci oprávněné T. O. C. R., a. s., zastoupené advokátkou, proti povinnému I. Č., o zaplacení 6.022,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Z. pod sp. zn. 20 Nc 5847/2006, o určení místní příslušnosti, takto:

Nejvyšší soud určuje Okresní soud v B. jako soud, který projedná a rozhodne věc vedenou Okresním soudem ve Z. pod sp. zn. 20 Nc 5847/2006.

Oprávněná se domáhá návrhem podaným u Okresního soudu ve Z. nařízení exekuce k uspokojení pohledávky 6.022,- Kč s příslušenstvím.

Usnesením ze dne 22. 11. 2006, č. j. 20 Nc 5847/2006-5, Okresní soud ve Z. vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena Okresnímu soudu v B. jako soudu místně příslušnému, a to s odůvodněním, že povinný má trvalé bydliště v obvodu Okresního soudu v B.

Okresní soud v B. s postoupením nesouhlasil s tím, že povinný se na adrese U. č. 32 nemůže zdržovat, neboť se jedná o adresu ohlašovny Obecního úřadu U. a proto tato adresa nevypovídá nic o úmyslu povinného zdržovat se zde trvale a tak nezakládá místní příslušnost.

Krajský soud v B. rozhodl usnesením ze dne 22. 5. 2007, č. j. 26 Nc 34/2007-11, že nesouhlas Okresního soudu v B. s postoupením věci Okresnímu soudu ve Z. je důvodný. S odkazem na § 105 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) a na § 45 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) soud dovodil, že v tomto případě nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že v době zahájení řízení dne 30. 10. 2006 bylo bydliště povinného (§ 45 odst. 2 exekučního řádu) v obvodu působnosti Okresního soudu v B. Z údaje v informačním systému evidence obyvatel o místě trvalého pobytu povinného nelze dovodit úmysl povinného zdržovat se na adrese U., když jde o sídlo ohlašovny Obecního úřadu.

Poté Okresní soud ve Z. věc postoupil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu s odůvodněním, že se provedeným šetřením soudních orgánů ani za pomoci Policie České republiky nepodařilo zjistit stávající bydliště povinného či místo, kde se nachází jeho majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě je nepochybné, že věc patří do pravomoci soudů České republiky (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), povinný se však v místě trvalého bydliště nezdržuje. Přitom dle § 45 odst. 2 exekučního řádu místě příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje.

Jak vyplývá z údajů ve spise (č. l. 24), byl povinný veden jako uchazeč o zaměstnání v době od března do června 2007 v evidenci Úřadu práce v B., přičemž jako své bydliště uvedl U., U. u H.

Jelikož jinak podmínky pro určení místní příslušnosti v tomto případě chybějí, resp. je nelze zjistit, Nejvyšší soud ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř. se zřetelem k výše uvedeným okolnostem určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v B.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. ledna 2008

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu