32 Nd 81/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v
exekuční věci oprávněného města Břeclav, se sídlem v Břeclavi, nám. T. G.
Masaryka 42/3, PSČ 690 81, identifikační číslo osoby 00 28 30 61, zastoupeného
Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 23, adresa
pro doručování Lidická 710/57, Brno 2, PSČ 602 00, proti povinnému O. K., pro
1.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 55
EXE 661/2011, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 55 EXE 661/2011, se
přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.
Oprávněný podal dne 16. března 2011 u Okresního soudu v Břeclavi návrh na
nařízení exekuce proti povinnému pro 1.000,- Kč s příslušenstvím.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 15. prosince 2011,
č. j. 55 EXE 661/2011-9, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že
po právní moci tohoto usnesení bude věc podle ustanovení § 11 odst. 3
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) předložena Nejvyššímu soudu
k určení, který soud ji projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen
„exekuční řád“), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní
soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným
exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou
osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný
bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož
obvodu má povinný majetek.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není místně příslušný,
postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za
podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České
republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí
Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se ustanovení občanského
soudního řádu použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním
soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o
určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Ze spisu se podává, že povinný má trvalé bydliště ve Slovenské republice a v
Centrální evidenci obyvatel České republiky není zapsán. Ze systému ISAS
Okresního soudu v Břeclavi nebylo o povinném nic zjištěno.
Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný
obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a
provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Stejně tak, jak již bylo uvedeno výše, podle ustanovení § 45 odst. 2 věty druhé
exekučního řádu, nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní
nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má majetek. Skutečnost, zda
povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by
mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, však vyjde
najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění
exekuce.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3
o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně
příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj.
Okresní soud v Břeclavi.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2012
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu