32 Nd 84/2021-117
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobce J. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Martinem Holubem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, proti žalované IVECO FRANCE, se sídlem 1 Rue des Combats du 24 Ao?t 1944 Porte E, 692 00 Vénissieux, Francouzská republika, reg. č. 419683818, zastoupené Mgr. Jiřím Černým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo nám 671/24, o doplnění protiplnění, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 55 Cm 47/2020, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 55 Cm 47/2020 projedná a rozhodne Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Žalobce jako (bývalý) akcionář společnosti Iveco Czech Republic, a. s., se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhal po žalované jako akcionáři, který učinil vůči minoritním akcionářům veřejný návrh na odkup akcií této společnosti podle § 327 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, jednak určení, že protiplnění poskytnuté ve výši 23 045 Kč není přiměřené hodnotě účastnického cenného papíru a že protiplněním přiměřeným hodnotě jednoho kusu zaknihované akcie dané společnosti o jmenovité hodnotě 1 000 Kč je částka 27 600 Kč ke dni 20.
11. 2019, jednak dorovnání protiplnění podle § 329 odst. 3 zákona o obchodních korporacích za 570 ks akcií, které byly ve vlastnictví žalobce, v celkové výši 2 596 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 10. 2. 2020 do zaplacení. Věcnou příslušnost soudu dovozoval z § 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), a místní příslušnost z ustanovení § 86 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů.
K námitce místní nepříslušnosti Krajského soudu v Hradci Králové, vznesené žalovanou v jejím vyjádření k žalobě (prvním úkonu v řízení), podle níž by místní příslušnost soudu měla být určena nikoliv podle občanského soudního řádu, nýbrž podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Brusel I bis, a místně příslušným je proto Městský soud v Praze, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 3. 12. 2020, č. j. 55 Cm 47/2020-112, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o.
s. ř., neboť dospěl k závěru, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti. Právní moc tohoto usnesení byla vyznačena dnem 29. 12. 2020. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř.
předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Nejvyšší soud proto, aniž zkoumal, zda je v posuzované věci dána pravomoc českých soudů a zda podmínky pro určení místně příslušného soudu skutečně chybějí, s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil dle § 11 odst. 3 o. s. ř. soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2021
JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu