32 Nd 92/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v
právní věci žalobkyně Home Credit a. s., se sídlem v Brně, Nové sady 996/25,
identifikační číslo osoby 26 97 86 36, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem,
advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 127/13, proti žalované D. G., zastoupené
opatrovníkem Mgr. Adamem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Brně, Martinkova
854/5, o zaplacení částky 4 899,17 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského
soudu v Brně pod sp. zn. 112 C 26/2012, o návrhu na určení místní příslušnosti
soudu takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 C 26/2012 projedná a
rozhodne Městský soud v Brně.
Žalobou podanou u Městského soudu v Brně se žalobkyně domáhá zaplacení částky 4
471,07 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 428,10 Kč z titulu smlouvy
o úvěru ze dne 20. srpna 2007, v níž se strany dohodly i na místní příslušnosti
Městského soudu v Brně.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 5. února 2015, č. j. 112 C 26/2012-76,
vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení
bude věc předložena podle ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu
(dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a
rozhodne. Městský soud v Brně dospěl k závěru, že sjednaná prorogační doložka
zakládající místní příslušnost tohoto soudu je neplatná s ohledem na závěry
Nejvyššího soudu vyslovené v usnesení ze dne 25. června 2008,
sp. zn. 4 Nd 226/2008 (jež je veřejnosti dostupné, stejně jako dále citovaná
rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách), podle nichž je
neplatné takové ujednání mezi dodavatelem a spotřebitelem, kterým strany založí
místní příslušnost soudu, v jehož obvodu má dodavatel sídlo, nikoli však
spotřebitel bydliště. Zkoumaje pravomoc českých soudů k rozhodnutí věci odkázal
na čl. 15 Nařízení rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu
soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“) a
podotkl, že smlouva o úvěru na koupi movité věci byla sjednána na území České
republiky a že žalovaná uvedla svou kontaktní adresu v obvodu Okresního soudu
ve Vyškově, neboť se tam zdržovala za účelem zaměstnání, přičemž z úvěrových
podmínek plyne její povinnost ohlásit věřitelce změnu údajů uvedených ve
smlouvě. Uzavřel, že pravomoc soudů České republiky je dána (v té souvislosti
odkázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. listopadu 2011, ve
věci C-327/10, Hypoteční banka, a.s. proti U. M. L.), není však zřejmé, který
soud je ve věci příslušný.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je
věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do
skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci
soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze
zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný,
postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za
podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12.
listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dovodil, že je-li žádán o
určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na
základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní
nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení
místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá
(je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a
rozhodnutí věci.
Z obsahu spisu vyplývá, že soudu prvního stupně se nepodařilo zjistit bydliště
žalované na území České republiky ke dni podání žaloby ani místo jejího pobytu
k určení místně příslušného soudu ve smyslu ustanovení § 84 a 85 odst. 1 o. s.
ř., podle sdělení Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a
migrační politiky, žalovaná není vedena v jejich evidenci.
Nejvyšší soud proto po předložení věci Městským soudem v Brně (§ 105 odst.
2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k
zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Městský soud v Brně,
u něhož bylo řízení zahájeno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. srpna 2015
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu