32 Odo 1073/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobců a) L. J. a b) J. J., obou zastoupených, advokátem, proti žalovaným 1. K. H., a 2. A. K., o zaplacení částky 133 257,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 43/2001, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2003 č. j. 11 Co 548/2002-79, ve znění opravného usnesení ze dne 29. srpna 2003 č. j. 11 Co 548/2002-90, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 16. října 2001 č. j. 13 C 43/2001-34, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 21. května 2002 č. j. 13 C 43/2001-54 a usnesení ze dne 22. května 2002 č. j. 13 C 43/2001-55, uložil žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 133 257,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11 % z částky 150 000 Kč za dobu od 1.1. 2001 do 30. 9. 2001, z částky 143 257,20 Kč za dobu od 1. 10. 2001 do 15. 10 2001 a z
částky 133 257,20 Kč za dobu od 16. 10. 2001 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalovaní odvolání a žalobci poté vzali žalobu v celém rozsahu zpět. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. února 2003 č. j. 11 Co 548/2002-79, ve znění opravného usnesení ze dne 29. srpna 2003 č. j. 11 Co 548/2002-90, rozsudek soudu prvního stupně zrušil, řízení zastavil, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a uložil žalovaným, aby zaplatili žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 24 790 Kč. Současně odmítl odvolání proti doplňujícímu rozsudku ze dne 21. května 2002 č. j. 13 C 43/2001-54.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, v němž označili rozhodnutí odvolacího soudu za právně vadné. Z obsahu jejich dovolání je však zřejmé, že směřuje pouze proti výroku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobci totiž spatřují nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu pouze v tom, že odvolací soud rozhodoval o nákladech řízení před soudem prvního stupně, přestože k tomu nebyl oprávněn, neboť řízení zastavil. Jeho postup byl proto dle názoru dovolatelů v rozporu s § 224 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého soud rozhoduje také o nákladech řízení u soudu prvního stupně pouze za situace, změní-li odvolací soud rozhodnutí. Dovolatelé současně poukázali na své procesní stanovisko v odvolacím řízení, kdy při zpětvzetí žaloby navrhovali, aby byl napadený rozsudek v části týkající se nákladů řízení potvrzen. Dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud ČR usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil zpět odvolacímu soudu k novému rozhodnutí.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle § 238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle § 238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení § 239 o. s. ř.) však nevyplývá přípustnost dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobců podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první ve spojení s § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty před středníkem a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalovaným žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2004
JUDr. Zdeněk Des,v.r. předseda senátu