32 Odo 1109/2003
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr.
Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce M. H. proti žalovanému J.
S., zastoupenému, advokátem, o zaplacení 43 586 Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 10 C 94/2001, o dovolání
žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v
Pardubicích ze dne 8. července 2003 č. j. 23 Co 147/2003 - 127, takto :
I. Dovolání se zamítá
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem ze dne 7. června
2002 č. j. 10 C 94/2001 - 101 zamítl
žalobu o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci poplatky z prodlení ve
výši 2,5 promile denně, a to z částky 2 250 Kč od 6. 9. 2000, z
částky 4 409 Kč od 6. 10. 2000, z částky 4 409 Kč od 6. 11.
2000, z částky 4 127 Kč od 6. 12. 2000 z částky 4 127 Kč od 6. 1. 2001 z částky
2 947 od 6. 2. 2001, z částky 2 947 Kč od 6. 3. 2001, z částky 2 947 od 6. 5.
2001, z částky 2 947 od 6. 6. 2001, z částky 2 947 Kč od 6. 7. 2001, z částky 3
291 Kč od 6. 8. 2001 a z částky 3 291 Kč od 6. 9. 2001, vždy do zaplacení každé
částky. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vycházeje z právního
rozhodnutí odvolacího soudu vysloveného v předchozím zrušujícím usnesení ze dne
28. března 2000 č. j. 23 Co 121/2002 - 93, soud prvního stupně
dospěl k závěru, že náleží-li žalobci pouze nárok z bezdůvodného obohacení za
užívání bytu žalovaným, jenž pozbyl právního důvodu k nájmu bytu, pak přísluší
k uvedenému právu jen úrok z prodlení a nikoli poplatek z prodlení, který se ve
smyslu § 697 obč. zák. vztahuje pouze k nájemnému.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 8. července
2003 č. j. 23 Co 147/2003 - 127 změnil rozsudek soudu prvního
stupně tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci poplatky z prodlení ve výši
2,5 promile denně, a to z částky 2 250 Kč od 6. 9.
2000, z částky 4 409 Kč od 6. 10. 2000, z částky 4 409 Kč od 6. 11. 2000, z
částky 4 127 Kč od 6. 12. 2000 z částky 4 127 Kč od 6.
1. 2001 z částky 2 947 od 6. 2. 2001, z částky 2 947 Kč od 6. 3. 2001, z částky
2 947 od 6. 5. 2001, z částky 2 947 od 6. 6. 2001, z částky 2
947 Kč od 6. 7. 2001, z částky 3 291 Kč od 6. 8. 2001 a z částky 3 291 Kč od 6.
9. 2001 vždy do zaplacení každé částky. Současně rozhodl o náhradě nákladů
řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že byt, k němuž
se vztahuje uplatněný nárok na zaplacení poplatku z
prodlení s placením nájemného, byl původně ve společném nájmu žalovaného a jeho
bývalé manželky D. S., jejich právo společného nájmu bylo zrušeno rozsudkem
Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 6. října
1997 č. j. 11 C 487/97 - 23, ve spojení
s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne dne 14. července 1998 č. j.
23 Co 570/97 - 45, výlučnou nájemkyní bytu byla určena shora jmenovaná a
žalovanému soud uložil byt vyklidit do 15 dnů po zajištění náhradního bytu.D.
S. dne 7. února 2000 uzavřela s žalobcem písemnou dohodu o skončení nájmu k 8.
2. 2000. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl odvolací soud k
závěru, v okamžiku (tj. ke dne 8. 2. 2000), kdy
skončil nájemní poměr výlučné nájemkyně bytu D. S., aniž by právo nájmu bytu
přešlo ze zákona na jinou osobu, vstoupil žalobce, jako pronajímatel, do
přímého právního vztahu se žalovaným, kterému i nadále svědčí právo bydlení
přiznané výše citovaným soudním rozhodnutím a vázané rozsudkem Okresního soudu
v Havlíčkově Brodě ze dne 17. 5. 2002 č. j. 8 C 51/2002 - 59 ve spojení s
rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 6.
března 2003 č. j. 23 Co 372/2002 - 94. Právní
postavení účastníků je třeba i ode dne 9. února 2000 posuzovat podle ustanovení
§ 712a obč. zák., které na jejich práva a povinnosti
obdobně a přiměřeně vztahuje ustanovení občanského
zákoníku upravující řádný nájemní vztah. V taxativním výčtu ustanovení je i
výslovný odkaz na § 697 obč. zák. V případě neplacení úhrad za užívání bytu
žalovaným v období srpna 2000 do srpna 2001 (mající podobu bezdůvodného
obohacení) je tak spojena sankce zaplacení poplatku z prodlení ve výší 2,5
promile denně z dlužných úhrad, odpovídajícího § 2 nařízení vlády č. 142/1994
Sb.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítal, že
spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je přesvědčen, že mezi žalobcem a
žalovaným neexistoval nájemní poměr a z tohoto důvodu nemůže vztah účastníků
podléhat § 712a obč. zák. Dovolatel proto požaduje, aby Nejvyšší
soud české republiky napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k
dalšímu řízení.
Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhl dovolání zamítnout, neboť rozhodnutí
odvolacího soudu je věcně správné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „o. s. ř.“)
po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku
odvolacího soudu bylo podáno včas k tomu oprávněným subjektem (žalovaným) řádně
zastoupeným advokátem (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.), a že jde o
rozsudek, proti němuž je podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání
přípustné, přezkoumal napadený rozsudek bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s.
ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.
V důsledku dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu (§ 241a odst. 2 písm.
b/ o. s. ř.) se tak dovolacímu přezkumu otevírá dovoláním
zpochybněný právní závěr odvolacího soudu, že žalovaný je povinen zaplatit
žalobci poplatek z prodlení podle § 2 nař. vlády č.
142/1994 Sb. ve smyslu § 712a obč. zák., když mezi účastníky neexistoval
nájemní vztah.
Právní posouzení věci je činnost soudu spočívající v podřazení skutkového stavu
příslušné právní normě, jež vede soud k závěru o právech a povinnostech
účastníků. Právní posouzení je nesprávné, dopustil-li se soud při této činnosti
omylu, tzn. když na správně zjištěný skutkový stav aplikoval jinou právní normu
nebo aplikoval sice správnou právní normu, avšak nesprávně ji vyložil, nebo ze
skutečností najisto postavených vyvodil nesprávné právní závěry.
Podle § 712 odst. 6 obč. zák. pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není
tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit; dokud pro něj není
odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají právo jen na jednu
bytovou náhradu.
Podle § 712a obč. zák. v období mezi skončením nájemního poměru a posledním
dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr
skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovení
§ 687 až § 699 a přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.
Z výsledků dokazování před soudy obou stupňů vyplynulo, že rozsudkem Okresního
soud v Havlíčkově Brodě ze dne 6. října 1997 č. j. 11 C 487/97 - 23 ve spojení
s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. . 1998 č. j. 23 Co
570/97 - 445 bylo zrušeno právo společného nájmu předmětného bytu manžely S.,
výlučnou nájemkyní bytu byla určena bývalá manželka žalovaného a žalovanému
bylo uloženo byt vyklidit do patnácti dnů po zajištění náhradního bytu.
Žalovanému tak vzniklo právo užívat předmětný byt (tzv. právo
na bydlení), založené pravomocným soudním rozhodnutím,
opírající se o ustanovení § 712 odst. 6 obč.
zák. Na základě dohody ze dne 8. února 2000 došlo k zániku nájemního vztahu
bývalé manželky žalovaného, aniž by právo nájmu bytu
přešlo ze zákona na jinou osobu. Právo na bydlení
svědčící žalovanému, jako rozvedenému manželovi, se váže k bytu, který má
vyklidit, nikoli k osobě výlučného nájemce bytu.
Dovolací soud v projednávané věc sdílí vyslovený právní názor odvolacího soudu,
podle kterého v případě zániku nájemního poměru výlučného nájemce bytu dochází
z hmotněprávního hlediska k tomu, že omezení, jímž bylo jeho právo nájmu za
trvání nájemního poměru zatíženo, přechází na pronajímatele. Na žalobce jako
pronajímatele tudíž přešla omezení i oprávnění založená shora citovaným
pravomocným rozsudkem. Žalovaný má povinnost byt vyklidit až po zajištění
přiměřeného náhradního bytu; v souvislosti s rozsudkem Okresního soudu v
Havlíčkově Brodě ze dne 17. května
2002 č. j. 8 C 51/2002 - 59 ve
spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze
dne 6. března 2003 č. j. 23 Co 372/2002 - 94 pouze po zajištění
přístřeší, a svědčí mu podle ustanovení § 712 odst. 6 obč.
zák. v bytě bydlet do zajištění odpovídající bytové náhrady.
Obsahově je uvedený právní vztah vymezen v ustanovení § 712a obč. zák.
Jde o specifický právní vztah mezi (dosavadním)
pronajímatelem a osobou, jejíž nájemní poměr skončil, jehož účelem je - v
souladu se zákonnou koncepcí právního vztahu nájmu bytu jako nájmu chráněného
(§ 685 odst. 1 obč. zák.) - zajištění potřeby pro nájemce, jehož nájemní poměr
k bytu skončil. Je právním vztahem časově limitovaným (uplynutím posledního dne
lhůty k vyklizení bytu). Obsah vzájemných práv a povinností účastníků tohoto
právního vztahu se - podle výslovného znění ustanovení § 712a obč. zák. - řídí
ustanoveními § 687 až 699 obč. zák. (přiměřeně ustanoveními § 700 až 702 odst.
1, tedy i ustanoveními § 696 až 699 obč. zák. o nájemném a úhradě za plnění
poskytovaná s užíváním bytu. Z uvedeného vyplývá, že osoba, jíž svědčí tento
právní důvod bydlení, má (obdobně jako nájemce bytu) povinnost platit úhradu za
užívání bytu, a to ve výši, která odpovídá výši nájemného za trvání nájemního
vztahu. Nezaplatí-li nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu
do pěti dnů po její splatnosti, je povinna ve smyslu § 697 zaplatit
pronajímateli poplatek z prodlení, jenž je upraven v § 2, 3 nařízení vlády č.
142/1994 Sb.
Stojí-li napadené rozhodnutí odvolacího soudu na závěru, že žalovaný je povinen
zaplatit žalobci poplatek z prodlení s placením úhrad za užívání bytu žalovaným
v období od srpna 2000 do srpna 2001 ve smyslu § 697 ve spojení
s § 712a obč. zák., lze uzavřít, že v mezích dovolacího důvodu
uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. je uvedené rozhodnutí správné.
Dovolací soud proto dovolání podle § 243b odst. 2 zamítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, §
224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný
nemá právo na náhradu nákladů a žalobci v
dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. května 2004
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu