Nejvyšší soud Usnesení občanské

32 Odo 1180/2003

ze dne 2004-01-28
ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.1180.2003.1

32 Odo 1180/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně K. p., a.s., zastoupené, advokátem, proti žalovanému P. M., o zaplacení částky 1 527 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 4 C 804/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002 - 43 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 - 61, takto :

I. Řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002 - 43 se zastavuje.

II. Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 - 61 se odmítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti uvedenému rozsudku podal žalovaný odvolání, které Krajský soud v Českých Budějovicích jako nepřípustné podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 4. července 2003 č. j. 6 Co 1586/2003 – 61 podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Žalovaný poté podal dovolání, ve kterém napadl rozhodnutí soudu prvního stupně i rozhodnutí odvolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.).

Rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 26. února 2003 č. j. 4 C 804/2002-43 v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem vyloučen; občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. § 10a o. s. ř.).

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalovaného proti shora označenému rozsudku Okresního soudu v Písku zastavil (§ 243c odst. 1, § 104 odst. 1 o. s. ř.).

Nejvyšší soud se dále zabýval tou částí dovolání, kterou dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu a zkoumal, zda je dovolání v této části přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je vymezena v § 237 až 239 o. s. ř.

Podle § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu v případech zde taxativně vymezených. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, nelze podřadit pod žádný případ vymezený v uvedených ustanoveních občanského soudního řádu.

Protože v projednávané věci nejsou zákonné předpoklady přípustnosti dovolání splněny, dovolací soud dovolání v této části podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

V Brně dne 28. ledna 2004

JUDr. Zdeněk Des,v.r.

předseda senátu