32 Odo 1422/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce M. R., zastoupeného advokátem, proti žalované I. V., a. s., zastoupené advokátem, o zaplacení 181.919,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 130/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2006, č.j. 12 Cmo 168/2005-167, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.575,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce advokáta.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. listopadu 2004, č.j. 37 Cm 130/2002-134, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 181.919,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 17,2 % p. a. z částky 57.400,- Kč počínaje 11. 12. 1997 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výší 17,2 % p. a. z částky 124.519,70 Kč od 31. 12. 1997 do zaplacení (výrok I.), ohledně úroku z prodlení ve výši 8,8 % p. a. z částky 181.919,70 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a současně rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. ledna 2006, č.j. 12 Cmo 168/2005-167, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uvedla pouze to, že odůvodnění dodá do 9. května 2006, neboť právní zástupce žalované byl nepřítomen.
Podle § 240 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále (tj. v odstavcích 2 a 3 téhož ustanovení) stanoveno jinak, musí dovolatel být zastoupen advokátem nebo notářem. V takovém případě musí být dovolání advokátem či notářem i sepsáno (§ 241 odst. 4 o.s .ř.).
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
V posuzovaném případě byl rozsudek odvolacího soudu právnímu zástupci žalované doručen 27. února 2006 (čl. 171). Dovolání žalované bylo podáno u Krajského soudu v Hradci Králové osobně dne 27. dubna 2006, tedy poslední den dovolací lhůty stanovené v § 240 odst. 1 o. s. ř. Jednalo se o tzv. blanketní dovolání, jež neobsahovalo ani dovolací důvody ani údaj o tom, v jakém rozsahu je rozsudek odvolacího soudu napadán, a z pohledu § 241a odst. 1 o. s. ř. šlo tedy o podání vadné. Jak už bylo uvedeno, doplnění dovolání o tyto náležitosti může dovolatel provést z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu učiněnou podle § 209 a 43 o.s. ř. jen do konce lhůty uvedené v § 241b odst. 3 o. s. ř. Jejím marným uplynutím se vady dovolání stávají neodstranitelnými, neboť k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nesmí přihlédnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 21/2004). Jestliže tedy lhůta pro podání dovolání žalované uplynula 27. dubna 2006, byl nadbytečný postup soudu prvního stupně, který usnesením ze dne 19. 5. 2006, č.j. 37 Cm 130/2002-180, vyzval žalovanou aby ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení odstranila vady dovolání a to tak, že uvede v jakém rozsahu rozhodnutí soudu dovoláním napadá a čeho se domáhá, stejně jako podání žalované z 20. června 2006, jímž této výzvě vyhověla. Dovolání nebylo přesto, že již v době jeho podání byla splněna podmínka v § 241 o. s. ř., doplněno o nezbytné náležitosti v době, kdy běžela lhůta k jeho podání, a proto bez ohledu na pozdější procesní úkony soudu prvního stupně a žalované dovolacímu soudu nezbylo, než je podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 221 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3. Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta v částce 7.500,- Kč podle § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 19. července 2007
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu