NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
32 Odo 717/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivana Meluzína ve věci žalobce Ing. J. S., proti žalovanému M. Š., o zaplacení 53 768,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 Cm 270/99, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2005 č. j. 4 Cmo 46/2004 – 68, takto :
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. ledna 2005 č. j. 4 Cmo 46/2004 – 68 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se shora označený rozsudek pro zmeškání nezrušuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje v naplnění předpokladů § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Namítá nesprávné právní posouzení soudu o doručování fyzické osobě. Podle dovolatele nebyly splněny podmínky doručování stanovené v § 46 a 48b odst. 3 o. s. ř. a žalovanému tak nebylo řádně doručeno předvolání k jednání. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je taxativně upravena v § 237 až § 239 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.)
Usnesení odvolacího soudu je dále napadnutelné dovoláním podaným podle § 238 o. s. ř.; musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu o obnově řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí apod.) připouští dovolání ustanovení § 238a o. s. ř.; na věc, která je předmětem tohoto řízení, se však případy uvedené v § 238 a § 238a o. s. ř. nevztahují.
Dovolání nepřichází v úvahu ani podle § 239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. , který připouští dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží.
Za této situace je nepochybné, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného – aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5 ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 28. června 2005
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu