32 Odo 788/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Dese a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Jiřího Macka ve věci žalobkyně
M., a. s., proti žalované O. n. R., zastoupené, advokátem, o zaplacení
částek 11 417 Kč, 15 667,70 Kč, 9 481,50 Kč, 14
264,70 Kč, 9 457,19 Kč a 12 245,80 Kč, vedené u
Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 82/2002, o dovolání
žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. dubna
2004 č. j. 24 Co 401/2003-146, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou ve spojeném řízení, do něhož byly podle §
112 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) včleněny věci sp.
zn. 4 C 89/2000, 4 C 90/2000, 4 C 91/2000, 4 C 92/2000,
4 C 102/2000 a 4 C 110/2000 rozsudkem ze dne 30. června 2003 č.
j. 4 C 82/2002-107 uložil žalované zaplatit žalobkyni částky 8 086, 14 Kč, 8
799,15 Kč, 7 937,50 Kč, 8 690,94 Kč, 10 897,48 Kč, 7 754,17 Kč a 8 782,04 Kč,
zamítl žalobu do celkové částky 289,36 Kč, zastavil řízení o zaplacení částky
celkem 26 616,45 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 5. dubna
2004 č. j. 24 Co 401/2003-146 rozsudek soudu prvního stupně v napadených
výrocích pod body I, IV, VII, X, XII, XIV, XVI, tj. ve výrocích, jimiž byla
žalované uložena povinnost zaplatit výše uvedené částky, a ve výroku pod bodem
XVIII, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, potvrdil a rozhodl o
náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž odvolacímu
soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci [dovolací důvod podle § 241a odst.
2 písm. b) o. s. ř.]. Dovolatelka navrhla zrušení rozsudku
odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedla, že podle jejíhož názoru jsou právní
závěry odvolacího soudu správné, přičemž podrobně odůvodnila, z čeho tak
dovozuje. Navrhla zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po
zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou ve
lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k
závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není
přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští (§ 236 odst. l o. s. ř.).
Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno
rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]
nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního
stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že
byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§
237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ]. Dovolání je dále přípustné proti rozhodnutí
odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže
dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po
právní stránce zásadní význam. Dovolání však není podle § 237 odst. 2 písm.
a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným
výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění
nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč.
V dané věci napadá žalovaná dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl
potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o úrocích z
prodlení za pozdní úhradu dodaných léků a léčiv. Každá z přiznaných částek se
přitom týká několika dodávek uskutečněných podle samostatných smluv (žalovaná v
dovolání namítá, že bylo plněno bezesmluvně). Dovolání se tedy týká řady
samostatných nároků, z nichž žádný nedosahuje částky 20 000 Kč.
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není tedy v této věci
dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243b odst. 5 věty první a §
218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat
věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5, § 224
odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni žádné
náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 22. prosince 2004
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu