NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
32 Odo 826/2002-110
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Č. T., proti žalovanému Ing. J. K., podnikateli, o 40.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 103/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2001, č. j. 19 Co 336/2001 – 89, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, které posléze podáním ze dne 30. 9. 2002, doručeným soudu prvního stupně dne 4. 10. 2002, vzala v plném rozsahu zpět.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud proto v důsledku tohoto dispozitivního procesního úkonu dovolatelky dovolací řízení podle § 243b odst. 4, věty druhé, o. s. ř. zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že řízení muselo být zastaveno, u žalovaného však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty prvé, o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 18. června 2003
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu