32 Odo 949/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce V.K., zastoupeného JUDr. J. H., advokátem proti žalovanému S. Š., zastoupenému Mgr. P. Š., advokátem o zaplacení částky 66 356 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 5 C 36/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. ledna 2005 č. j. 15 Co 655/2004-137, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení
částku 4 391,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. P. Š., advokáta.
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. ledna 2005 č. j. 15 Co 655/2004-137, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 31. března 2004 č. j. 5 C 36/99-110, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).
Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§ 237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Pokud odvolací soud dovodil, že žalobci nevzniklo právo na náhradu škody, neboť z porušení povinnosti žalovaného z kupní smlouvy, který předmětné vozidlo neodebral a nezaplatil, nelze dovozovat příčinnou souvislost se vzniklou škodou, která žalobci vznikla tím, že vozidlo za trvání smlouvy prodal se slevou jinému zákazníkovi, není jeho závěr v rozporu s hmotným právem a nejsou splněny ani další předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., upravené v § 237 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud správně dovodil, že nebyly naplněny ani podmínky § 469 obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) pro přiznání nároku na náhradu škody zahrnující rozdíl mezi kupní cenou, jež měla být placena na základě smlouvy, a cenou dohodnutou v náhradním obchodě, když žalobce jako prodávající neuskutečnil náhradní prodej v přiměřené době od odstoupení od smlouvy, ani předpoklady vzniku nároku na náhradu škody podle § 466 ObchZ pro nesplnění podmínky upozornění žalovaného na zamýšlený prodej.
Dovolání žalobce tedy směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a proto je dovolací soud – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení ve výši 3 615 Kč [§ 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 17 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 8. 2006] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 8. 2006), při připočtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 703 Kč (srov. § 137 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném od 1. května 2004).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 29. května 2007
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu