Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 116/2012

ze dne 2012-02-21
ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.116.2012.1

33 Cdo 116/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci

žalobkyně Moravské stavební - INVEST, a. s. se sídlem Brno, Koliště 1912,

zastoupené Zdeňkem Machálkem, advokátem se sídlem Uherské Hradiště, Růžová

1254, proti žalovanému J. B., zastoupenému Mgr. Miroslavem Zemanem, advokátem

se sídlem Neratovice-Libiš, V Chaloupkách 503, o zaplacení částky 545.619,40 Kč

s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 6 C 47/2006,

o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. února

2011, č. j. 13 Co 212/2009-264, ve znění opravného usnesení ze dne 14. března

2011, č. j. 13 Co 212/2009-269, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 13. října 2008, č. j. 6 C

47/2006-240, uložil H. B. a žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů

od právní moci rozsudku částku 545.619,40 Kč s 2 % úrokem z prodlení od 29. 1.

2004 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 2 % úroku z prodlení z

částky 545.619,40 Kč od 2. 12. 2003 do 28. 1. 2004 (výrok II), zastavil řízení

do částky 46.293,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím (výrok III.) a

rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

K odvolání H. B. a žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. února

2011, č. j. 13 Co 212/2009-264, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I.

„změnil“ tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od

právní moci rozsudku částku 545.619,40 Kč s 2 % úrokem z prodlení od 29. 1.

2004 do zaplacení (výrok I.), ve vztahu k H. B. žalobu zamítl (výrok II.) a

rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výroky III. až VI.).

Usnesením ze dne 14. března 2011, č. j. 13 Co 212/2009-269, odvolací soud tento

rozsudek opravil ve výrocích III. a IV.

Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jež podal opožděně.

Podle § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění

pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), účastník může podat dovolání do dvou

měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v

prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato

lhůta od doručení opravného usnesení. Podle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání

lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li

dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu.

V posuzovaném případě se z obsahu spisu podává, že napadený rozsudek odvolacího

soudu spolu s opravným usnesením byl doručen žalovanému prostřednictvím veřejné

datové sítě do datové schránky dne 9. 7. 2011 (§ 45 odst. 2, § 46 a § 158 odst.

2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.). Ve smyslu § 57 odst. 2 o. s. ř. tudíž

poslední den dvouměsíční lhůty k podání dovolání připadl na pátek 9. 9. 2011.

Žalovaný podal dovolání ve lhůtě dne 8. 9. 2011, kdy je odevzdal držiteli

poštovní licence. Ačkoli byl v rozsudku odvolacího soudu správně poučen o

soudu, u něhož se dovolání podává, nebylo dovolání adresováno a doručeno

příslušnému soudu prvního stupně (tj. Okresnímu soudu Brno-venkov), ani nebylo

podáno u odvolacího či dovolacího soudu, nýbrž u Městského soudu v Brně, tedy u

jiného než příslušného soudu prvního stupně. Za tohoto stavu by byla lhůta k

podání dovolání zachována, jestliže by tento soud stačil v dovolací lhůtě

postoupit dovolání místně příslušnému soudu prvního stupně. To se však nestalo,

neboť dovolání došlo Okresnímu soudu Brno-venkov teprve dne 20. 9. 2011 (viz

otisk podacího razítka na čl. 284 spisu).

Vzhledem k tomu, že dovolací lhůta nebyla zachována, dovolací soud dovolání pro

opožděnost odmítl (§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve spojení s § 218a o. s.

ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první,

§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyni v

této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči

žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 21. února 2012

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu