33 Cdo 1217/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci
žalobkyně STAY ACTIVE INC., se sídlem Capital City, Independence Avenue, P. O.
BOX 1312, Victoria, Mahé, Republic of Seychelles, identifikační číslo
000093237, zastoupené JUDr. Vladimírem Řičicou, advokátem se sídlem Praha 4,
Voráčovská 937/14, proti žalovanému P. S., o zaplacení 14.432,- Kč, vedené u
Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 11 C 41/2012, o dovolání žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. ledna 2013, č. j. 12 Co
16/2013-39, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Rokycanech rozsudkem ze dne 6. listopadu 2012, č. j. 11
C 41/2012-29, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od
právní moci tohoto rozsudku částku 22.060,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 26 %
ročně z částky 21.060,- Kč od 24. 6. 1998 do zaplacení (výrok I.) a o nákladech
řízení rozhodl za použití § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na
jejich náhradu právo (výrok II.).
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 24. ledna 2013, č. j. 12 Co
16/2013-39, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II., který napadla
žalobkyně odvoláním, potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího
řízení (výrok II.).
Žalobkyně podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož
přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky
hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od
ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (konkrétně rozsudku ze dne 25. 1.
1995, sp. zn. 29 Odo 583/2004, a ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2495/2011);
zdůraznila, že jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy. Dovolacímu soudu navrhla,
aby změnil rozhodnutí odvolacího soudu tak, že bude změněn rozsudek soudu
prvního stupně ve výroku II. tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v
plné výši, a v návaznosti na to jí bude přiznána náhrada nákladů odvolacího
řízení (jakož i dovolacího řízení).
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 24. 1.
2013, bylo v dovolacím řízení postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srovnej čl. II bod 1.
zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále opět jen „o.
s. ř.“).
Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně podáním, které soudu došlo dne 28. 8.
2011, se po žalovaném domáhala zaplacení částky 22.060,- Kč se specifikovaným
příslušenstvím a zaplaceném soudním poplatku z návrhu na zahájení řízení a na
odměně advokáta za právní zastupování. Dovoláním napadeným usnesením tudíž
odvolací soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení vynaložených žalobkyní v
částce 14.432,- Kč.
Podle § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř.
není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem
bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o
vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v
§ 120 odst. 2 o. s. ř.; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu není podle § 238
odst. 1 písm. d/ o. s. ř. přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího
soudu, v němž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění
nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Žalobkyně se mýlí, jestliže má za to, že limit
50.000,- Kč se na tento případ nevztahuje. Nárok na náhradu nákladů řízení je
totiž nárokem procesním a teprve pravomocným rozhodnutím soudu vzniká jednomu z
účastníků proti druhému pohledávka. Při rozhodování o nákladech řízení se tak
nejedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy, byť předmětem řízení bylo peněžité
plnění ze smlouvy spotřebitelského charakteru.
Dovolání, jehož přípustnost je vyloučena, Nejvyšší soud odmítl (§ 243c odst. 1
o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3
věta druhá o. s. ř.)
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. května 2013
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu