ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně COCKROACH MAN s.r.o., se sídlem Praha 3, Žižkov, Husitská 107/3, identifikační číslo osoby 06231039, zastoupené JUDr. Janem Nohejlem, advokátem se sídlem v Praze, U Rajské zahrady 1912/3, proti žalované Insolvenční servis v.o.s., se sídlem Olomouc, Nové Sady, Mišákova 326/15, identifikační číslo osoby 07306709, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Praha, Jungmannova 745/24, insolvenční správkyni dlužnice P. P., o návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 6 C 449/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2025, č. j. 70 Co 541/2024-231, takto:
I. Dovolání se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Obvodní soud po Prahu 3 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 5. 2024, č. j. 6 C 449/2021-174, ve znění usnesení ze dne 6. 5. 2024, č. j. 6 C 449/2021-173, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 5. 2024, č. j. 6 C 449/2021-173, zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 z dne 7. 10. 2019, č. j. 40 C 243/2019-17, kterým byl schválen smír účastníků sporu o zaplacení částky 32 178,65 Kč s příslušenstvím, dále usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 10. 2019, č. j. 10 C 61/2019-16, kterým byl schválen smír účastníků sporu o zaplacení 49 075 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.
2. Městský soud v Praze (odvolací soud) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
3. Oba soudy vyšly ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně (PROFI CREDIT Czech a.s.) a dlužnice P. P. se v řízeních vedených u Obvodního soudu po Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 243/2019 a sp. zn. 10 C 61/2019, jejichž předmětem bylo zaplacení částek vyplývajících z uzavřených úvěrových smluv, dohodly na jejich skončení smírem, který soudy schválily. Návrhem podaným 13. 8. 2021 se insolvenční správce původní žalované domáhal zrušení obou usnesení o schválení smíru. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, který obě usnesení o schválení smíru zrušil, neboť schválené smíry shledal nesouladné s hmotným právem. Legitimaci žalobkyně dovodil z toho, že po vydání žalobou napadených usnesení o schválení smíru a před podáním žaloby v této věci původní věřitel PROFI CREDIT Czech a.s. pohledávky z úvěrových smluv, jež byly předmětem původních řízení, postoupil žalobkyni, která se tak stala jejich věřitelem.
II. Dovolání
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Závěr odvolacího soudu týkající se její věcné legitimace v řízení o žalobě o neplatnost smíru shledává nesouladným s rozhodnutími, na něž odvolací soud odkázal, přičemž má za dosud neřešenou otázku (i) zda je v tomto řízení pasivně věcně legitimovaný právní nástupce původního účastníka ze singulární sukcese - postoupení pohledávky, k němuž došlo po právní moci smíru, který má být v řízení přezkoumán, dále otázku (ii) zda může návrh na zrušení usnesení o smíru podaný žalovanou směřovat proti právnímu nástupci původního žalobce bez dalšího, tedy aniž by bylo procesní nástupnictví v řízení jakkoliv řešeno, a související otázku (iii) jaký bude následek vedení tohoto řízení s osobou odlišnou od původního účastníka smíru ve vztahu k původnímu řízení, které bude následkem zrušení usnesení o schválení smíru obnoveno a tedy kdo budou jeho účastníci.
5. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
III. Přípustnost a důvodnost dovolání
6. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
7. Přípustnost dovolání nezakládá třetí k přezkumu předložená otázka týkající se následků vedení řízení a účastenství pokračujícího řízení, kterou odvolací soud neřešil a napadené rozhodnutí na jejím řešení nezávisí.
8. Formulace (druhé) otázky, zda žaloba mohla směřovat vůči právnímu nástupci původního žalobce bez dalšího, přímo souvisí s otázkou (první) týkající se věcné legitimace v řízení o zrušení usnesení o schválení smíru. Dovolací soud shledal dovolání přípustným, neboť jde o otázku v daných skutkových poměrech dosud neřešenou.
9. Insolvenční správce dlužnice Petry Porubské se podanou žalobu domáhá zrušení usnesení, jimiž byl schválen smír účastníků řízení, jež bylo zahájeno žalobou podanou společností PROFI CREDIT Czech a.s. vůči dlužnici, kterou se uvedená společnost jako věřitel domáhala zaplacení dlužných částek vyplývajících z uzavřených úvěrových smluv. Odvolací soud na základě zjištění, že žalobkyně se stala věřitelkou všech pohledávek, jež byly předmětem původního řízení, dovodil, že tato je osobou věcně legitimovanou, neboť jde o „univerzálního hmotněprávního nástupce v dané záležitosti“. Poukázal na to, že účastníkem tohoto řízení – s ohledem na jeho charakter – může být pouze původní účastník řízení, případně nejen univerzální sukcesor, ale i sukcesor singulární – nástupce původního věřitele.
10. S tímto závěrem se dovolací soud ztotožňuje. Schválením smíru soudem jsou usnesení o schválení smíru přiznány účinky pravomocného rozhodnutí. Návrh podle § 99 odst. 3 o. s. ř. je zvláštním procesním prostředkem, jímž lze dosáhnout odstranění původního rozhodnutí; nejde o opravný prostředek, ale o zvláštní prostředek nápravy pro případ, je-li schválený smír podle hmotného práva neplatný. Jde o žalobu procesní - věcná legitimace je krom hmotného práva dána i právem procesním (viz Alena Winterová In: Winterová, A., Macková, A. a kolektiv. Civilní právo procesní. Díl první: řízení nalézací. 9. aktualizované vydání, Praha: Leges, 2018, 344 s.). V rozsudku z dne 22. 8. 2007, sp. zn. 29 Odo 862/2006, Nejvyšší soud pomocí teleologického výkladu ustanovení § 99 odst. 3 o. s. ř. dovodil, že je-li účelem citovaného ustanovení poskytnutí procesní obrany účastníkům smíru, nelze než dovodit, že žalobu na zrušení usnesení o schválení smíru mohou podat právě jen osoby, kterým toto ustanovení poskytuje ochranu, tj. účastnící schváleného smíru. Dovolatelkou prosazovaný názor, že změna v osobě věřitele či dlužníka pohledávky, která byla předmětem řízení, jež skočilo schválením smíru (tedy změna účastníka hmotněprávního vztahu, který byl předmětem sporu), nemá vliv na okruh osob, jimž tento procesní institut slouží, dovolací soud nesdílí. Zúžení věcné legitimace (pro toto řízení) výlučně na osoby, jež byly účastníky původního řízení bez zohlednění změn hmotněprávního charakteru nastalých po schválení smíru, by vedlo u právních nástupců původních účastníků řízení, tedy u osob, které zasahuje právní moc usnesení o schválení smíru v jejím subjektivním dosahu, k vyloučení možnosti uplatnit uvedený institut a domáhat se ve vztahu k dotyčnému usnesení odklizení účinků pravomocného rozhodnutí, aniž by pro to existoval opodstatněný důvod. Pochybuje-li dovolatelka (prostřednictvím formulace druhé otázky) o tom, zda může návrh podle § 99 odst. 3 o. s. ř. směřovat proti právnímu nástupci původní žalobkyně bez dalšího – tedy „aniž by bylo procesní nástupnictví v řízení jakkoliv řešeno“, přehlíží, že ke změně účastníků (k právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti) nedošlo během řízení (srov. znění § 107a odst. 1 o. s. ř. „Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost…“). Došlo-li ke změně osoby v rámci dotyčného hmotněprávního vztahu před podáním návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, není žádný důvod pro vydání rozhodnutí o takové změně v průběhu řízení zahájeného proti původnímu účastníkovi, jak proponuje dovolatelka. Závěr odvolacího soudu, že změna v osobě věřitele v rámci hmotněprávního (závazkového) vztahu se musí promítnout v účastenství v řízení o návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, je proto správný.
11. Protože je rozhodnutí odvolacího soudu správné, dovolací soud podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání žalobkyně zamítl.
12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn tím, že plně úspěšné žalované žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly (§ 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 a contrario o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 6. 2025
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu