U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Ing. L. L., zastoupeného JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem Praha 8, Sokolovská 22, proti žalované Ranveli s. r. o. se sídlem Praha 1, Příčná 7/1488, zastoupené JUDr. Janem Jiříčkem, advokátem se sídlem Praha 8, Legionářů 947/2b, o uzavření kupní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 125/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2009, č. j. 20 Co 91/2009-84, takto :
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 16. července 2009, č. j. 20 Co 91/2009-84, kterým Městský soud v Praze potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 10. listopadu 2008, č. j. 38 C 125/2008-44, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu, aby soud uložil žalované povinnost uzavřít se žalobcem kupní smlouvu o prodeji blíže specifikované nemovitosti za kupní cenu 2,500.000,- Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění - dále jen „o. s. ř.“, a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Žalobce odvolacímu soudu sice vytýká nesprávnost právního závěru, že nastalé právní účinky smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené účastníky dne 27. 3. 2008, pominuly (tj. práva a povinnosti účastníků z tohoto právního úkonu zanikly), činí tak ale prostřednictvím skutkových námitek. Zpochybňuje totiž výklad obsahu smlouvy o smlouvě budoucí odvolacím soudem, podle něhož se smluvní strany zavázaly uzavřít zamýšlenou kupní smlouvu o prodeji bytové jednotky do 31. 7. 2008 s rozvazovací podmínkou, že nájemnice E.
V. do tří měsíců od převzetí nabídky vyjádří vůli využít svého předkupního práva. Oproti odvolacímu soudu prosazuje, že povinnost uzavřít zamýšlenou smlouvu byla sjednána s rozvazovací podmínkou, že nájemnice skutečně své předkupní právo realizuje. Tato výtka vystihuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který není způsobilý založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (srovnej rozsudek ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, a rozsudek ze dne 31.
10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002, v nichž Nejvyšší soud vyslovil, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu § 35 odst. 2 obč. zák., jde o skutkové zjištění, zatímco dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde o aplikaci práva na zjištěný skutkový
stav, tedy o právní posouzení). Ani v rámci dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. uplatněná námitka, že odvolací soud nevyložil smluvní ujednání účastníků o rozvazovací podmínce s přihlédnutím k § 52 a násl. obč. zák., ač smlouva o budoucí kupní smlouvě byla smlouvou spotřebitelskou, nezakládá zásadní právní význam napadeného rozsudku. K výkladu příznivějšímu pro spotřebitele, tak jak je chápán v § 55 odst. 3 obč. zák., je třeba přistoupit tehdy, panuje-li o významu smluvního ujednání spotřebitelské smlouvy pochybnost; o takový případ v posuzované věci nešlo (srovnej Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. Komentář. § 1-459. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 527 s., a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 26 Odo 1072/2005). Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c/ o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobci právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. srpna 2011
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r. předsedkyně senátu