U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou
Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně M. K., proti žalované Ž. R., vedené u
Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 117 C 4/2014, o 10.750,- Kč s
příslušenstvím, o dovoláních žalobkyně proti usnesením Krajského soudu v
Ostravě ze dne 30. září 2014, č. j. 8 Co 775/2014-84, ze dne 10. prosince 2014,
č. j. 8 Co 915/2014-108, ze dne 10. prosince 2014, č. j. 8 Co 916/2014-110, a
ze dne 30. září 2015, č. j. 8 Co 343/2015-165, a proti usnesením Okresního
soudu v Ostravě ze dne 15. července 2014, č. j. 117 C 4/2014-48, ze dne 4.
listopadu 2014, č. j. 117 C 4/2014-86, ze dne 5. listopadu 2014, č. j. 117 C
4/2014-87, a ze dne 20. července 2015, č. j. 117 C 4/2014-145, t a k t o:
I. Dovolací řízení se zastavují.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Podáním došlým soudu 25. 2. 2014 požádala žalobkyně o přiznání osvobození od
soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Uvedla, že dosahuje
příjmu 5.297,- Kč měsíčně (částečný invalidní důchod), z čehož platí měsíčně za
bydlení 3.522,- Kč, za léky 400,- Kč, na insolvenční řízení 1.382,- Kč; na
stravu hygienu a další nezbytnosti jí zůstává 7,- Kč měsíčně. Pobírá příspěvek
na bydlení ve výši 2.043,- Kč, resp. 2.180,- Kč měsíčně. V opětovné žádosti o
přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad
advokátů, která došla soudu 3. 6. 2014, žalobkyně uvedla, že pobírá měsíčně
invalidní důchod ve výši 4.005,- Kč, příspěvek na bydlení v částce 7.368,- Kč,
přídavek na nezletilého syna L. J. ve výši 610,- Kč, dávky hmotné nouze ve výši
2.062,- Kč a doplatek na bydlení 509,- Kč. Je zcela nemajetná, bydlí v nájemním
bytě, její měsíční výdaje na bydlení a služby s tím spojené činí 9.460,- Kč, za
léky vydává cca 1.300,- Kč měsíčně, na školní potřeby, obědy a družinu pro syna
cca 2.200,- Kč měsíčně a splácí půjčky ve splátkách 200,- a 500,- Kč měsíčně.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 9. 2014, č. j. 8 Co 775/2014-84,
potvrdil usnesení ze dne 15. 7. 2014, č. j. 117 C 4/2014-48, kterým Okresní
soud v Ostravě žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a
zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.). Ztotožnil
se s jeho skutkovými zjištěními, z nich vyplývá, že žalobkyně neuvedla údaje o
svých majetkových poměrech úplně a pravdivě, resp. zatajila příjmy ze své
podnikatelské činnosti (insolvenčního poradenství), které si nechává účelově
posílat na cizí bankovní účet, k němuž má dispoziční oprávnění. Neuvedla
rovněž, že vlastní nemovitosti (pozemky a rodinný dům) v K. ve S., které
pronajímá V. K. za účelem jeho podnikání, a že v roce 2007 obdržela kupní cenu
ve výši 600.000,- Kč za převod svých členských práv a povinností spojených s
členstvím v bytovém družstvu, která jí nabyvatel smlouvou ze dne 10. 2. 2008
převedl bezúplatně zpět; existuje proto důvodná pochybnost, že žalobkyně má
další majetek a příjmy, které soudu „přes poučení“ nepřiznala. Soudům je také z
úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně zneužívala práva na zastoupení
advokátem, neboť soudu předkládala vlastní podání bez konzultace s ustanoveným
zástupcem. Za těchto okolností jí nelze přiznat osvobození od soudních
poplatků, neboť neprokázala, že splňuje podmínky ustanovení § 138 odst. 1 o. s.
ř.
Proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. 7. 2014 a proti usnesení
odvolacího soudu ze dne 30. 9. 2014 podala žalobkyně dovolání, v němž současně
požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad
advokátů.
Usnesením ze dne 5. 11. 2014, č. j. 117 C 4/2014-87, Okresní soud v Ostravě
zastavil řízení o zaplacení 10.750,- Kč s příslušenstvím z důvodu nezaplacení
soudního poplatku a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Ostravě
usnesením ze dne 10. 12. 2014, č. j. 8 Co 916/2014-110, toto usnesení potvrdil
a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti oběma těmto rozhodnutím podala
žalobkyně dovolání, v němž současně požádala o přiznání osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením ze dne 10. 12. 2014, č. j. 8 Co 915/2014-108, Krajský soud v Ostravě
potvrdil usnesení ze dne 4. 11. 2014, č. j. 117 C 4/2014-86, kterým Okresní
soud v Ostravě zastavil „řízení o žádostech o přiznání osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, které žalobkyně podala
e-mailem dne 5. 8. 2014 a následně (8. 8. 2014) doplnila jejich originálem. Učinil tak s odůvodněním, že v řízení již bylo pravomocně rozhodnuto (a to
usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2014, č. j. 117 C 4/2014-48,
ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2014, č j. 8 Co
775/2014-84) o obsahově stejné žádosti žalobkyně o přiznání osvobození od
soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Odvolací soud
přisvědčil soudu prvního stupně, že tvrzené poměry žalobkyně zvažoval již ve
svém usnesení ze dne 15. 7. 2014, přičemž tyto poměry nedoznaly změn. Odvolací
soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že je namístě postup podle § 104
odst. 1 o. s. ř. a řízení o přiznání osvobození od soudních poplatků a o
ustanovení zástupce z řad advokátů zastavil z důvodu překážky litispendence. Proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 4. 11. 2014 a proti usnesení
odvolacího soudu ze dne 10. 12. 2014 podala žalobkyně dovolání, v němž současně
požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad
advokátů. Usnesením ze dne 30. 9. 2015, č. j. 8 Co 343/2015-165, Krajský soud v Ostravě
potvrdil usnesení ze dne 20. 7. 2015, č. j. 117 C 4/2014-145, kterým Okresní
soud v Ostravě žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I.),
dále žalobkyni vyzval k úhradě soudního poplatku z podaných dovolání (výrok
II.) a její návrhy z 19. 12. 2014, z 29. 3. 2015 a z 29. 3. 2015 na ustanovení
zástupce z řad advokátů zamítl (výrok III.). Dospěl k závěru, že žalobkyně opět
neúplně a nepravdivě vyplnila formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a
výdělkových poměrech“. Neuvěřil jejímu tvrzení, že její výdaje převyšují její
příjmy, a že na stravu, hygienu a další nezbytné potřeby jí zbývá měsíčně cca
10 Kč. Přisvědčil soudu prvního stupně, že žalobkyně nesplňuje předpoklady pro
osvobození od soudních poplatků a tedy ani předpoklady pro ustanovení zástupce
(§ 138 odst. 1 o. s. ř.). Proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. 7. 2015 a proti usnesení
odvolacího soudu ze dne 30. 9. 2015 podala žalobkyně dovolání, v němž opětovně
současně požádala o osvobození od soudních poplatků z dovolání a o ustanovení
advokáta pro dovolací řízení. Uvádí, že její poměry se od roku 2013, kdy je
soudu dokládala, prakticky nezměnily; dosahuje příjmu ve výši 5.405,- Kč,
pobírá sociální dávky ve výši 4.309,- Kč, za bydlení platí měsíčně 6.353,- Kč,
za léky, telefon, jízdné a pojištění 2.000,99 Kč a její výdaje na insolvenční
řízení činí 1.000,- Kč měsíčně.
Na stravu, hygienu, ošacení a obuv, jakož další
nezbytnosti jí tudíž zbývá měsíčně 360,- Kč. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovoláních rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz
čl. II bod 7 zák. č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., kterými
se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Podle ustanovení § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl
soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho
žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že
může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec
1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce
pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu
předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů
(odstavec 2). Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat
účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry
účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé
řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o
osvobození se však nevracejí. Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních
poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi lze přiznat osvobození od placení
soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního
poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření
podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven
reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od
soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s
položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí
soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal
dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014,
publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatelka není povinna uhradit soudní poplatky z podaných
dovolání proti rozhodnutím krajského soudu, ve spojení s usneseními soudu
prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení
advokáta pro řízení o žalobě, resp. o zastavení řízení o její opětovné žádosti
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, je nadbytečné, aby
bylo rozhodováno o jejích návrzích na osvobození od soudních poplatků pro
dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o
dovoláních proti uvedeným usnesením odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo
Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31
NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady
pro to, aby byl dovolatelce v těchto dovolacích řízeních ustanoven zástupce z
řad advokátů. V řízení před soudy nižších stupňů bylo spolehlivě prokázáno, že
poměry dovolatelky neodůvodňují osvobození od soudních poplatků. Dovolací soud
se při posuzování otázky oprávněnosti žádostí dovolatelky o ustanovení zástupce
pro dovolací řízení plně ztotožňuje s odůvodněními usnesení odvolacího soudu,
zejména v tom, že otázka přezkumu poměrů dovolatelky byla v tomto řízení již
opakovaně řešena a že dovolatelka vždy účelově líčí svoje poměry jako
neutěšené, přičemž uvádí zavádějící a neúplné údaje. Není možno dospět k
závěru, že by byla nemajetnou osobou odkázanou pouze na příjem z částečného
invalidního důchodu a sociálních dávek, mimo jiné proto, že vlastní
nemovitosti, jež nelze pokládat za nezbytné pro uspokojení její bytové potřeby,
neboť je pronajímá. Již z těchto okolností plyne závěr, že majetkové poměry
dovolatelky neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, a to ani částečné. Nejsou-li v případě dovolatelky splněny předpoklady pro její osvobození od
soudních poplatků, nelze jí ani ustanovit zástupce pro dovolací řízení. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobkyni
advokáta pro řízení o dovoláních, tato řízení podle § 241b odst. 2 a § 104
odst. 2 o. s. ř. zastavil. Řízení o dovoláních žalobkyně proti usnesením
Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2014, č. j. 117 C 4/2014-48, ze dne 4. 11. 2014, č. j. 117 C 4/2014-86, ze dne 5. 11. 2014, č. j. 117 C 4/2014-87, a
ze dne 20. 7. 2015, č. j. 117 C 4/2014-145, byla zastavena podle ustanovení §
243b a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. z důvodu nedostatku funkční
příslušnosti Nejvyššího soudu. Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá
o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.