USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobkyně
Ostravská těžební, a.s., se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Sládkova 1920/14,
identifikační číslo osoby 25858866, zastoupené JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr.,
advokátem se sídlem Brno, Dominikánské náměstí 656/2, proti žalovanému DIAMO,
státní podnik, se sídlem Stráž pod Ralskem, Máchova 201, identifikační číslo
osoby 00002739, zastoupenému JUDr. Ing. Milošem Olíkem, Ph.D., LL.M., advokátem
se sídlem Praha, Na Pankráci 1683/127, o určení vlastnického práva, vedené u
Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 C 30/2020, o dovolání žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co
144/2022-530, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů
dovolacího řízení 66 888,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k
rukám advokáta JUDr. Ing. Miloše Olíka, Ph.D., LL.M..
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co 144/2022-530,
potvrdil rozsudek ze dne 1. 2. 2022, č. j. 18 C 30/2020-374, jímž Okresní soud
v Ostravě zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem
hornin, které byly zpracovány v „Zařízení na homogenizaci hlušiny za účelem
získání kameniva pro stavební účely“, nacházejícím se na pozemku p. č. 2042 v
k. ú. Hrušov, a které jsou deponovány na pozemcích p. č. 2048, p. č. 2049, p.
č. 1092, p. č. 1093 a p. č. 1094/10 v k. ú. Hrušov na ploše vymezené
geodetickým plánem č. 20-01-011 ze dne 4. 2. 2020 zpracovaným GAKO-Oblouk s. r.
o. geodetické a kartografické práce, ověřený V. S., úředně oprávněným
zeměměřickým inženýrem, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně odvolací
soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání, které podáním ze dne
5. 7. 2023 vzala zcela zpět.
Nejvyšší soud po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení zastavil podle §
243c odst. 3 věty druhé ve spojení s § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 3
věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., a
zavázal žalobkyni, která zpětvzetím dovolání zastavení dovolacího řízení
procesně zavinila, k náhradě nákladů dovolacího řízení žalovanému. S ohledem na
specializovanou právní problematiku, která je předmětem tohoto sporu, považuje
dovolací soud za účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením
advokátem. Tyto tvoří odměna 54 980 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření
k?dovolání) podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996
Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, náhrada hotových výdajů 300 Kč
za uvedený úkon podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, a částka 11 608,80 Kč
odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), což je
celkem 66 888,80 Kč.
O případném vrácení části zaplaceného soudního poplatku z dovolání podle § 10
odst. 3 věty první a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů, rozhodne soud prvního stupně (§ 3 odst. 2 zákona o
soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. 7. 2023
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu