Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 1715/2009

ze dne 2009-05-20
ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.1715.2009.1

33 Cdo 1715/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy

ve věci žalobkyně B. I., s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalovanému L. K.,

o zaplacení částky 23.988,- Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 19 C 38/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. dubna 2007, č. j. 19 C 38/2007-20, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. července 2007, č. j. 20 Co 485/2007-28, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. dubna 2007, č. j. 19 C 38/2007-20, se zastavuje.

II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne

23. července 2007, č. j. 20 Co 485/2007-28, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1

o. s. ř.). Žalovaný podal dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové

ze dne 23. dubna 2007, č. j. 19 C 38/2007-20, tedy proti rozhodnutí, které nelze úspěšně dovoláním napadnout. Protože funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána, Nejvyšší soud dovolací řízení o takovém podání podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 47/2006).

Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. července 2007, č. j. 20 Co 485/2007-28, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. dubna 2007, č. j. 19 C 38/2007-20, v napadeném výroku o nákladech řízení, a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle § 238, § 238a, § 239 o. s. ř. a jeho přípustnost nevyplývá ani z § 237 odst. 1 o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003). Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu odmítl

(§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyně

s přihlédnutím k obsahu jejího vyjádření k dovolání v této fázi řízení nevynaložila účelně žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. května 2009

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu