33 Cdo 1814/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. J.
D., zastoupeného JUDr. Ivo Panákem, advokátem se sídlem v Brně, Mezírka 1,
proti žalovanému S. B., zastoupenému Mgr. Liborem Rojarem, advokátem se sídlem
v Uherském Ostrohu, Veselská 710, o 200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6 C 243/2009, o dovolání
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 6. 10.
2010, č.j. 59 Co 262/2010-94, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud ve
věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 6. 5.
2010, č.j. 6 C 243/2009-62, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c)
o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní
význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Zásadní právní význam přisuzuje dovolatel otázce, zda uznáním dluhu podle § 558
zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „obč. zák.“), lze zajistit i zálohu kupní ceny předanou před uzavřením
kupní smlouvy. Závěr, podle něhož listina z 23. 12. 2001 uznáním dluhu není,
protože otec žalovaného v té době vůči žalobci žádný dluh neměl, převzal-li
pouze zálohu na kupní cenu za nemovitosti, které se žalobci zavázal v budoucnu
prodat, označuje za nesprávný.
Na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí se jako
na zálohu (§ 498 obč. zák.). Záloha je (částečným) plněním závazku ze smlouvy,
která bude mezi stranami teprve uzavřena. Poskytnutí zálohy tedy není závazkem
(dluhem) ale plněním (budoucího) závazku. Záloha se řídí právní úpravou, jež
platí pro závazek, který vznikne uzavřením platné smlouvy, a dojde-li k
uzavření smlouvy, záloha se na plnění tohoto závazku započítá. Nedojde-li k
uzavření smlouvy (jako tomu bylo v projednávaném případě), posuzuje se záloha
podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, pokud zde není platný závazek ji
vrátit. Bylo-li dohodnuto vrácení zálohy, povinnost toho, kdo zálohu přijal,
vyplývá ze závazku a nárok na její vrácení je nárokem na splnění závazku (srov.
Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák. M. a kol. Občanský zákoník II. §
460 – 880. Komentář. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2008, str. 1356). Právě
uvedené je podstatné v souzené věci. Otec žalovaného sice podepsal listinu
označenou jako „uznání dluhu“, v ní se však zavázal jen k tomu, že uzavře s
žalobcem kupní smlouvu, jejímž předmětem budou specifikované nemovitosti.
Závazek vrátit zálohu, tj. peněžité plnění, listina neobsahuje; z jejího obsahu
ani nevyplývá, že by si otec žalovaného byl takové povinnosti k plnění vědom, a
žalobce ani netvrdil, že by se k vrácení zálohy zavázal jinak, např. dohodou.
Předmětem uznání dluhu musí být dluh, který již vznikl a který je dostatečně
identifikován. Přijetí zálohy je přijetím (částečného) plnění budoucího
závazku, není však samo o sobě závazkem (dluhem), který lze uznat s účinky
uvedenými v ustanovení § 558 a 110 odst. 1 obč. zák. Neměl-li otec žalovaného
povinnost zálohu vrátit (neboť se k tomu nezavázal a tato povinnost mu před
podpisem listiny označené jako „uznání dluhu“ nevznikla ani z titulu
bezdůvodného obohacení, protože za jeho života nedošlo k uzavření smlouvy),
nemohla být tato jeho neexistující povinnost zajištěna uznáním dluhu.
Není-li dovolání přípustné, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243b odst. 5, věta
první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovanému, který by na jejich náhradu
jinak měl právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. října 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu