33 Cdo 1878/2024-93
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně K. B., zastoupené Mgr. Anetou Tomovou, advokátkou se sídlem v Chotěboři, Družstevní 196, proti žalované ELVA PROFI s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská tř. 465/107 (identifikační číslo 260 86 654), zastoupené Mgr. Ondřejem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 304/9, o 12 990 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 C 373/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2024, č. j. 34 Co 220/2024-72, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 323 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Anety Tomové, advokátky.
Rozsudkem ze dne 18. 12. 2023, č. j. 31 C 373/2023-54, Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 12 990 Kč s příslušenstvím, a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované 8 313 Kč na náhradě nákladů řízení. Žalobkyně žádala vrátit kupní cenu za zboží z důvodu odstoupení od kupní smlouvy, k němuž ji vedlo nedodržení reklamační lhůty žalovanou. Podle soudu prvního stupně však žalovaná reklamační lhůtu třiceti dnů dodržela (§ 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném od 6.
1. 2023, dále jen „zákon č. 634/1992 Sb.“). Tato lhůta jí totiž počala běžet ve chvíli, kdy jí žalobkyně předmět koupě předala, nikoli od uplatnění reklamace emailem. Až od okamžiku převzetí reklamovaného přístroje mohla žalovaná posoudit, zda předmět koupě vytčené vady skutečně vykazoval a měla tak možnost o reklamaci rozhodnout. Vyřídila-li žalovaná reklamaci 17. 6. 2023, učinila tak včas a žalobkyně neměla důvod k odstoupení od smlouvy. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 5. 3.
2024, č. j. 34 Co 220/2024-72, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni 12 990 Kč s 15 % úroky z prodlení od 26. 7. 2023 do zaplacení, a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 25 199 Kč. Podle odvolacího soudu k řádné reklamaci není nutné předložit vadný výrobek prodávajícímu podnikateli; nic takového ze zákona č. 634/1992 Sb. ani ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nevyplývá.
Je zapotřebí, aby spotřebitel své právo z vadného plnění u podnikatele řádně uplatnil, což znamená, že z jeho právního jednání musí jednoznačně vyplývat, že uplatňuje práva z vadného plnění, o jakou vadu se jedná a jakým způsobem má být reklamace vyřízena, čímž prodávajícímu umožní o reklamaci rozhodnout. To se často neobejde bez odborného posouzení, zda předmět koupě vytčené vady skutečně vykazuje. Nicméně tuto povinnost může spotřebitel vedle předání zboží podnikateli splnit i jiným vhodným způsobem (např. uschováním zboží dle pokynů podnikatele, pořízením fotografií, videa, umožněním prohlídky zboží servisním technikem v místě bydliště spotřebitele apod.).
V daném případě tak podle odvolacího soudu počala lhůta pro vyřízení reklamace běžet od data uplatnění reklamace emailem, tj. 15. 5. 2023. Vyřídila- li žalovaná reklamaci až 17. 6. 2023, nedodržela stanovenou lhůtu a žalobkyni tak vzniklo právo od kupní smlouvy odstoupit (§ 19 odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb.). Tím odpadl důvod k plnění a smluvní strany byly povinny vrátit si poskytnutá plnění; neučinila-li tak žalovaná, bezdůvodně se na úkor žalobkyně obohatila (§ 2991 o. z.). Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, v němž za právní otázku, při jejímž řešení se odvolací soud podle jejího názoru odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, označila určení počátku běhu lhůty pro vyřízení reklamace podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb.
Na rozdíl od odvolacího soudu se dovolatelka domnívá, že lhůta začala běžet až okamžikem předání zboží prodávající (podnikatelce), nikoli už zasláním emailu, v němž je vůle reklamovat vyjádřena. Žalobkyně se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.
s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Dne 20. 5. 2021 uzavřela žalobkyně (kupující) s žalovanou (prodávající) prostřednictvím e-shopu kupní smlouvu, jejímž předmětem byl benzínový provzdušňovač Stiga SVP 40 G za cenu 12 990 Kč. Žalobkyně emailem 15.
5. 2023 zakoupené zboží reklamovala; přílohou byl dokument, v němž specifikovala důvod reklamace (popsala vady ajak se projevují) a způsob jejího vyřízení (požadovala zboží opravit nebo vyměnit za bezvadný kus). Toto jednostranné právní jednání žalobkyně bylo žalované doručeno stejný den (15. 5. 2023). V souladu s informacemi uvedenými na internetových stránkách prodávající žalobkyni následně telefonicky kontaktovala zaměstnankyně žalované a požádala ji o zaslání vyplněného reklamačního formuláře; současně se dohodly na tom, že si reklamované zboží vyzvedne žalovaná u žalobkyně.
Žalobkyně 18. 5. 2023 zaslala žalované vyplněný reklamační list (obsahující stejné informace, které byly již v emailu z 15. 5. 2023) a následující den (19. 5. 2023) jí předala reklamovaný přístroj. Reklamaci žalovaná vyřídila 17. 6. 2023: odmítla ji s odůvodněním, že na výrobku nebyla shledána žádná vada a provedla jen servis přístroje, za nějž požadovala náhradu. Dne 19. 6. 2023 žalobkyně zaslala žalované dopis (doručený 20. 6. 2023), v němž jí sdělila, že se způsobem vyřízení reklamace nesouhlasí a pro nedodržení reklamační lhůty odstoupila od smlouvy.
Podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. musí být reklamace včetně odstranění vady vyřízena a spotřebitel o tom musí být informován nejpozději do třiceti dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě (odstavec 3 věta první). Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 3 může spotřebitel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu (odstavec 4).
Z výše uvedeného vyplývá, že počátkem lhůty pro vyřízení reklamace je den uplatnění reklamace. Uplatnění práva z vadného plnění (reklamací) je jednostranným právním jednáním spotřebitele, z něhož musí vyplývat, o jakou vadu se jedná a jakým způsobem má být reklamace vyřízena. K vyřízení reklamace je vždy nezbytné, aby kupující umožnil prodávajícímu o reklamaci rozhodnout, což se neobejde bez odborného posouzení, zda předmět koupě skutečně vykazuje vytčené vady. K tomu je jistě nezbytná součinnost kupujícího, který musí prodávajícímu předmět plnění (s ohledem na povahu koupené věci a s přihlédnutím k dalším okolnostem a možnostem smluvních stran) předat nebo jej podle jeho pokynů uschovat nebo s ním jinak vhodně naložit tak, aby vada mohla být přezkoumána.
Prodávající se tedy může se spotřebitelem domluvit i na jiném způsobu zkoumání předmětu koupě než při jeho předání, např. na základě fotografií, videa natočeného spotřebitelem, prohlídky servisním technikem v místě bydliště spotřebitele apod. Takový požadavek je třeba řešit až následnou komunikací stran smlouvy, která by měla vést k co nejúčinnějšímu a nejefektivnějšímu vyřízení reklamace (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2694/2016, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 90/2018, ze dne 20.
1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1561/2021, a rozsudek SDEU ve spojených věcech C-65/09, Gebr. Weber GmbH proti Jürgen Wittmer, a C-87/09, Ingrid Putz proti Medianess Electronics GmbH ze dne 16. 6. 2011).
K řádnému uplatnění reklamace, od něhož počíná běžet reklamační lhůta, v zásadě není nutné předmět koupě podnikateli fyzicky – v sídle nebo místě podnikání – předat, je však nezbytné poskytnout součinnost, aby mohl být prodávajícím prohlédnut a oprávněnost reklamace posouzena. To v projednávaném případě žalobkyně splnila, když po reklamaci na základě domluvy s žalovanou jí předala zboží. Vyřídila-li žalovaná reklamaci 17. 6. 2023, učinila tak až po uplynutí stanovené lhůty a žalobkyně tak měla právo od uzavřené smlouvy odstoupit. Jelikož odvolací soud věc posoudil v souladu s judikaturou dovolacího soudu, není dovolání pro řešení této otázky přípustné.
Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou jinou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 15. 1. 2025
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu