33 Cdo 2743/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní
věci žalobce Ing. M. M., proti žalované MUDr. L. V., zastoupené JUDr.
Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62,
evidenční číslo ČAK 12810, o zaplacení 260.128,50 Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 216 C 14/2011, o dovolání žalované proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. března 2013, č. j. 57 C
931/2012-171, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. března 2013, č. j. 57 C
931/2012-171, a usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 3. září 2012, č. j.
216 C 14/2011-124, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Bruntále k dalšímu
řízení.
Okresní soud v Bruntále (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3.
září 2012, č. j. 216 C 14/2011-124, odmítl odpor proti platebnímu rozkazu ze
dne 3. ledna 2012, č. j. 216 C 14/2011-41, s odůvodněním, že byl podán
neoprávněnou osobou. Poukázal na to, že platební rozkaz byl doručen žalované do
vlastních rukou dne 12. 1. 2012, přičemž následně dne 25. 1. 2012 byl do datové
schránky soudu doručen odpor z datové schránky právnické osoby BROŽ BROŽ VALA
advokátní kancelář s. r. o. Nebyl tedy podán zástupcem žalované jakožto
fyzickou osobou.
Usnesením ze dne 22. března 2013, č. j. 57 Cdo 931/2012-171, Krajský soud v
Ostravě potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Zdůraznil, že žalovaná udělila
plnou moc k zastupování Mgr. Jaroslavu Brožovi, MJur., advokátovi, který mohl
jedině jejím jménem účinně podat odpor. Chtěl-li tento zástupce využít k podání
odporu datovou schránku, měl použít datovou schránku fyzické osoby-advokáta, a
nikoli datovou schránku právnické osoby, v rámci níž vykonává advokacii,
přestože jejich sídlo je totožné. S odkazem na § 8 odst. 1 až 4 zákona č.
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
uzavřel, že doručením písemnosti soudu z datové schránky právnické osoby, v níž
zástupce žalované vykonává advokacii, došlo k situaci, že odpor podala
právnická osoba a nikoli osoba, které žalovaná udělila plnou moc, bez zřetele k
tomu, že tato fyzická osoba má (oprávněný) přístup do datové schránky právnické
osoby. Jelikož odpor podala jiná než oprávněná osoba, správně soud prvního
stupně podaný odpor odmítl podle § 174 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“)
dovolání, které má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „o. s. ř.“), majíc
za to, že dovoláním napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky procesního
práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena. Není
totiž srozuměna se závěrem, že podal-li její zástupce (advokát) odpor proti
platebnímu rozkazu prostřednictvím datové schránky právnické osoby, v níž
vykonává advokacii, má se zato, že odpor podala právnická osoba, tj. osoba
neoprávněná, a nikoli advokát žalované. Poukazuje na to, že k datové zprávě,
obsahující odpor proti platebnímu rozkazu, byla připojena prostá elektronická
kopie plné moci (tj. bez autorizované konverze) udělená advokátovi Mgr. Jaroslavu Brožovi, MJur., vykonávajícímu advokacii jakožto společník BROŽ BROŽ
VALA advokátní kanceláře s. r. o. Usnesení o odmítnutí odporu a usnesení
odvolacího soudu bylo doručeno Mgr. Jaroslavu Brožovi, MJur., do jeho datové
schránky, a v obou těchto rozhodnutích je v záhlaví označen za zástupce
žalované. Poukazuje na usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října
2012, č. j. 66 Co 637/2012-50, který v obdobné věci přijal závěr, že advokát je
oprávněn vykonávat advokacii též jako společník společnosti s ručením omezeným,
nelze mu proto bránit v tom, aby pro řádnou komunikaci vůči soudu použil též
datovou schránku právnické osoby, jíž je společníkem, nevznikají-li jinak
pochybnosti o tom, že příslušné podání bylo učiněno advokátem, kterému byla
udělena plná moc. Nad rámec této argumentace má dovolatelka zato, že uvedeným
způsobem podaný odpor je vadným podáním podle § 42 odst. 4 o. s. ř., jehož vady
měly být odstraněny postupem podle § 43 o. s. ř. Parafrazujíc závěry usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 13. října 2004, sp. zn. 22 Cdo 2262/2004, dodává, že
podpis advokáta, zastupujícího účastníka řízení, na podaném dovolání je jeho
podstatnou náležitostí, jejíž nedostatek brání pokračování řízení, přičemž tuto
vadu lze odstranit ve lhůtě určené soudem. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 21. října 1999, sp. zn. 20 Cdo 2324/98, platí, že odpor proti platebnímu
rozkazu podaný osobou, která se označila jako zástupce účastníka (a pouze jí
podepsaný), aniž oprávnění zastupovat účastníka prokázala, nelze odmítnout
podle § 174 odst. 3 o. s. ř. jako podaný osobou neoprávněnou. Nelze pominout,
že podle § 15 odst. 8 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát, který
vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže současně vykonávat
advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako
společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru. Zdůrazňuje, že
Ústavní soud v nálezu ze dne 13. května 2013, sp. zn. IV. ÚS 4787/12, uvedl, že
„rozhodování formou platebního rozkazu je výjimkou z (ústavního) pravidla
garantujícího účastníkům řízení rovný přístup k soudu.
Jakékoli další umělé,
formalistické či svévolné navyšování formálních či obsahových požadavků,
kladených na odpor proti platebnímu rozkazu je proto třeba považovat za ústavně
nesouladné, neboť by ve své podstatě představovalo vytváření zbytečných a
nelegitimních překážek pro uplatňování ústavně garantovaných procesních práv.“
Závěr odvolacího soudu považuje za rozporný se zřetelem k tomu, že pomíjí, že
datovou zprávu mohla odeslat oprávněná osoba podle § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., která podle uvedeného výkladu by nemohla zaslat své vlastní
písemnosti prostřednictvím datové schránky právnické osoby, avšak na druhou
stranu jí soudy začaly podle plné moci připojené k datové zprávě doručovat svá
rozhodnutí. S tímto odůvodněním požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů
obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně vydal dne 3. ledna 2012, pod
č. j. 216 C 14/2011-41, platební rozkaz, jímž uložil žalované zaplatit žalobci
částku 260.128,50 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o
nákladech řízení; platební rozkaz byl žalované doručen dne 12. 1. 2012. Z
identifikátoru elektronického podání vyplývá, že na elektronickou podatelnu
Okresního soudu v Bruntále byla doručena datová zpráva č. 5469/2012, ID zprávy
72344772, ID schránky: kjxjymt, typ datové schránky: PO. Osoba odesílatele byla
identifikována jako „BROŽ BROŽ VALA advokátní kancelář“, adresa Marie
Steyskalové 767/62, 61600 Brno, CZ. Zpráva byla dodána do datové schránky soudu
dne 25. 1. 2012 ve 12:18:44, ke sp. zn. 216 C 14/2011. Ověření obálky je
doplněno údajem „podpis je platný“, s tím, že elektronický podpis a časové
razítko jsou platné. Je uveden počet příloh – 2, přičemž první představuje
„odpor proti platebnímu rozkazu.doc“ a druhá „plnou moc. PDF“ s poznámkou, že k
ní není připojen uznávaný elektronický podpis ani kvalifikované časové razítko. Z odporu proti platebnímu rozkazu (přílohy datové zprávy) se podává, že
žalovaná, zastoupena Mgr. Jaroslavem Brožem, MJur., advokátem vykonávajícím
advokacii jakožto společník BROŽ BROŽ VALA advokátní kancelář s. r. o., IČ
29201195, se sídlem Marie Steyskalové 62, Brno, evidenční číslo ČAK: 12180, ve
věci o zaplacení 260.128,50 Kč s příslušenstvím, prostřednictvím svého zástupce
Mgr. Jaroslava Brože, MJur., podala odpor proti shora uvedenému platebnímu
rozkazu. Z plné moci dne 16. 10. 2011 vyplývá, že podle ní žalovaná zmocnila
Mgr. Jaroslava Brože, MJur., advokáta, ev. číslo ČAK: 12810, vykonávajícího
advokacii jakožto společník BROŽ BROŽ VALA advokátní kancelář s. r. o., IČ
29201195, zapsané u rejstříkového soudu v Brně v oddíle C, vložce 65240, se
sídlem Marie Steyskalové 62, Brno, „k zastupování ve věci vedené u Okresního
soudu v Bruntále pod sp. zn. 216 C 14/2011 a všech řízení souvisejících a
navazujících“. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno po 1. 1. 2013,
Nejvyšší soud o něm rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do
31. 12. 2013 (srovnej bod 1. a 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., a bod
2., čl. II., zákona č.
293/2013 Sb.). Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, totiž na posouzení účinků
podání k soudu prostřednictvím datové schránky někoho jiného (právnické osoby,
v níž advokát vykonává jako společník advokacii), než kdo podání činí
(advokát).
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc
podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu,
sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav
nesprávně aplikoval. Pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení bylo rozhodující znění
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu do 30. 6. 2012 (dále opět jen
„o. s. ř.“)
Podle § 41 odst. 1 o. s. ř. účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli
formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu. Podle § 42 odst. 1 věty prvé a druhé o. s. ř. podání je možno učinit písemně
nebo ústně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě
prostřednictvím veřejné datové sítě, telegraficky nebo telefaxem. Podle § 42 odst. 3 o. s. ř. podání obsahující návrh ve věci samé učiněné
telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné
podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej
doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K
těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál
(písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem. Podle § 42 odst. 4 o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje
další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je
činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li
účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem
podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s
přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal
jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze
jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny
jeho přílohy v elektronické podobě. Podle § 42 odst. 5 o. s. ř. v případě podání v elektronické podobě
opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném
certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se
nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 3. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a
autorizované konverzi dokumentů ve znění účinném do 30. 6. 2012 (dále jen
„zákon č.
300/2008 Sb.), tento zákon upravuje elektronické úkony státních
orgánů, orgánů územních samosprávných celků, Pozemkového fondu České republiky
a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České
televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů
(dále jen „orgán veřejné moci“) vůči fyzickým osobám a právnickým osobám,
elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci
a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových
schránek,
Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k: a) doručování
orgány veřejné moci, b) provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci, c) dodávání
dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob (§ 2
odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.). Podle § 2 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. datové schránky zřizuje a spravuje
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“). Podle § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. k přístupu do datové schránky
právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního
orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční
právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka
zřízena. Podle § 8 odst. 6 písm. b) zákona č. 300/2008 Sb. k přístupu do datové schránky
je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky právnické osoby
fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby nebo vedoucím
organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním
rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jimi stanoveném. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. osoba oprávněná k přístupu do datové
schránky se do ní přihlašuje prostřednictvím přístupových údajů (z důvodové
zprávy - „Přístupové údaje jsou klíčem pro přístup do datové schránky. Přístupovými údaji není míněno osobní číslo, nýbrž údaje v rozsahu uživatelské
jméno a heslo“). Podle § 10 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. datová schránka je zpřístupněna
prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4, nejpozději však patnáctým
dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. informační systém datových schránek
(dále též „ISDS“) je informačním systémem veřejné správy, který obsahuje
informace o datových schránkách a jejich uživatelích. Podle § 14 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. v informačním systému datových
schránek se vedou tyto informace o datových schránkách: c) datum přihlášení
osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky s
uvedením hodiny, minuty a sekundy a údaj identifikující tuto osobu, d) datum
odeslání dokumentu nebo provedení úkonu z datové schránky s uvedením hodiny,
minuty a sekundy a údaj identifikující osobu, která odeslání dokumentu nebo
úkon provedla, g) obchodní firma nebo název právnické osoby, pro niž byla
zřízena datová schránka, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. Podle § 14 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.
údaje uvedené v odstavci 3 jsou
neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na
niž má být adresátu doručováno, byl-li dán souhlas k jejímu zveřejnění. Ministerstvo umožní identifikovat datovou schránku tak, aby do ní mohlo být
doručováno. Podle § 14b zákona č. 300/2008 Sb. ministerstvo vede veřejný seznam fyzických
osob, podnikajících fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci,
které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku (dále jen "seznam držitelů
datových schránek"), který je přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznam je součástí informačního systému datových schránek. Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon
vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-
li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky (§ 18 zákona odst. 1
zákona č. 300/2008 Sb.). Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo
pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky
má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (z důvodové zprávy –
„úkon učiněný prostřednictvím datových schránek osobou v tomto ustanovení
uvedenou má stejné účinky jako podepsaný písemný úkon.“), ledaže jiný právní
předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob
(odst. 2). Podle § 15 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii ve znění do 31. 12. 2013
(dále jen „zákon o advokacii“), advokáti mohou vykonávat advokacii jako
společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo
společnosti s ručením omezeným založené podle obchodního zákoníku, pokud
předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími
společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní
společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního
právního předpisu. Podle § 15 odst. 4 zákona o advokacii advokáti, kteří jsou společníky
společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud
výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech
zvláštní právní předpisy (srovnej § 25 o. s. ř.), vykonávají advokáti advokacii
vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li
advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen
podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s
poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti
vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto
právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními
předpisy. Informační systém datových schránek zavedený zákonem 300/2008 Sb. je systémem
veřejné správy (§ 14 odst. 1 cit. zákona), sloužící ke vzájemné elektronické
komunikaci orgánů veřejné moci s fyzickými a právnickými osobami a mezi orgány
veřejné moci navzájem. Děje se tak prostřednictvím datového úložiště (datové
schránky) a datové zprávy (§ 19 zákona č. 300/2008 Sb.). Datová zpráva má svou
obálku, obsahující tzv.
metadata (označení věci, které se týká, číslo jednací,
spisovou značku) a svůj obsah, který je tvořen jednou či více přílohami
(soubory) v počítačovém formátu uvedeném v příloze č. 3 vyhlášky č. 194/2009
Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému
datových schránek. Tyto přílohy mohou - ale také nemusí - pocházet od oprávněné
nebo pověřené osoby operující v datové schránce a mohou být i samostatně
elektronicky podepsány. Příjemce podání (datové zprávy) je standardně
informován pouze o tom, ze které datové schránky byla datová zpráva odeslána. Nedozví se, která konkrétní fyzická osoba datovou schránku použila k tomu, aby
zprávu odeslala. Tím pádem se nedozví ani to, v jaké roli přitom vystupovala –
zda v roli oprávněné osoby, pověřené osoby či administrátora (§ 8 odst. 7
zákona č. 300/2008 Sb.). Příjemce datové zprávy tedy standardně „vidí“ pouze
to, skrze kterou datovou schránku mu byla daná datová zpráva zaslána a obsah
této zprávy. Dozví se identifikátor datové schránky, a z něj vyplývající
identitu jejího držitele. Naopak veškeré informace o tom, kdo s touto
(odesílající) datovou schránkou operoval, a tedy kdo konkrétně sestavil a
odeslal datovou zprávu, před ním zůstávají skryty (srovnej § 14 odst. 4 zákona
č. 300/2008 Sb.). Informační systém datových schránek (ISDS) samozřejmě má k
dispozici úplnou informaci o tom, který konkrétní uživatel je v kterémkoli
okamžiku přihlášen ke konkrétní datové schránce, ze které je datová zpráva
odesílána. Zná jeho uživatelské jméno a díky němu zná i roli, v jaké příslušný
uživatel vůči dané datové schránce právě vystupuje (zda jako oprávněná osoba,
jako pověřená osoba, nebo jako administrátor). Tuto informaci také ISDS
průběžně zaznamenává do svých žurnálů (tzv. logů), jak mu přikazuje i § 14
odst. 3 písm. c), d) zákona š. 300/2008 Sb. Informační systém datových schránek
tedy důsledně a zcela záměrně prosazoval a prosazuje koncept, podle kterého je
pro příjemce relevantní pouze to, skrze kterou datovou schránku je mu určitá
zpráva zasílána (resp. činěno podání) – a nikoli, kdo konkrétně tak skrze tuto
schránku činí. Jednoznačnou identifikaci odesilatele nahrazuje jednoznačnou
identifikací přenosového kanálu (odesílající datové schránky), přičemž současně
znemožňuje zjištění identity toho, kdo konkrétně je odesilatelem (...) Ten, kdo
použije svou datovou schránku, může za určitých podmínek těžit z uplatnění
fikce podpisu a své podání směřované k soudu (OVM) nemusí elektronicky
podepsat, i když příslušný procesní předpis podpis podání uznávaným
elektronickým podpisem jinak vyžaduje. Kdo však využije cizí datovou schránku,
musí své podání umístěné v příloze datové zprávy ISDS podepsat svým (platným)
uznávaným elektronickým podpisem obdobně jako u podání v příloze elektronické
pošty (viz Peterka, J. Podaný, J., Problematika podání k soudu prostřednictvím
datové schránky, Bulletin advokacie 1-2/2013). U procesních úkonů účastníků řízení (jejich zástupců) prováděných
prostřednictvím datových schránek, nelze pominout, že náležitostí každého
podání je podpis toho, kdo je činí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.).
Podání obsahující
návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do
tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je
třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným
podáním shodného znění (§ 42 odst. 3 o. s. ř.). V případě podání v elektronické
podobě opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném
certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se
nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 3 (§ 42
odst. 5 o. s. ř.). Podání učiněné v elektronické podobě, které nebylo opatřeno
zaručeným elektronickým podpisem, může být podepsáno buď elektronickou značkou
[§ 2 písm. c) zákona č. 227/2000 Sb. ve znění do 30. 6. 2012 – dále jen zákon o
elektronickém podpisu], nebo „obyčejným“ elektronickým podpisem [§ 2 písm. a)
zákona o elektronickém podpisu] V těchto případech však podání musí být – s
výjimkou podání učiněného prostřednictvím datové schránky – doplněno písemným
podáním shodného znění nebo podáním shodného znění učiněného v elektronické
podobě opatřeným zaručeným elektronickým podpisem anebo podáním učiněným
prostřednictvím datové schránky, obsahuje-li podání návrh ve věci samé nebo
stanovil-li to soud, jinak se k němu nepřihlíží. Vrchní soud v Praze v usnesení
ze dne 30. května 2011, sp. zn. 3 VSPH 605/2010, publikovaném ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 135/2011, přijal závěr, podle něhož
podání, které bylo vůči soudu v podobě datové zprávy učiněno z datové schránky,
je řádně podepsáno, jestliže je učinila (v dané věci za právnickou osobou) buď
osoba s originálním oprávněním uvedená v ustanovení § 8 odst. 1 až 4 cit. zák. anebo osoba pověřená. Jinak řečeno, podpis na listině u podání učiněného
písemně nebo ústně do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u
elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen
náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání
prostřednictvím datové schránky. Jak vyplývá z identifikace datové zprávy dodané do datové schránky Okresního
soudu v Bruntále dne 25. 1. 2012, ke sp. zn. 216 C 14/2011, byl jako odesílatel
datové zprávy č. 5469/2012 identifikován „BROŽ BROŽ VALA advokátní kancelář“,
adresa Marie Steyskalové 767/62, 61600 Brno. Obě přílohy datové zprávy (plná
moc udělená Mgr. Jaroslavu Brožovi, MJur., a odpor proti platebnímu rozkazu)
nebyly elektronicky podepsané (§ 2 písm. a/, b/ a c/ zákona č. 227/2000 Sb.)
ani nešlo o konverzí autorizované dokumenty (datové zprávy) v elektronické
podobě (§ 22 zákona č. 300/2008 Sb.). Není pochyb o tom, že datová zpráva
(chápaná ve smyslu obálky a jejího obsahu) odeslaná z datové schránky advokátní
kanceláře je podáním, s nímž ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. spojuje účinky písemného a podepsaného podání. Proto vyvstává otázka, komu v
tomto případě svědčí fikce podpisu datové zprávy v užším smyslu (tj.
jejího
obsahu), zda osobě, která datovou zprávu v postavení oprávněné či pověřené
osoby nebo administrátora vytvořila (připojila k ní přílohy) a odeslala, nebo
držiteli datové schránky. Informační systém datových schránek neumožňuje soudu jako adresátovi datové
zprávy identifikovat prostřednictvím identifikátoru elektronického podání
osobu, která datovou zprávu vytvořila a která dokument nebo úkon provedla (§ 14
odst. 3 cit. zákona), nýbrž jen držitele datové schránky; údaj o tom, která
osoba a v jakém postavení datovou zprávu vyhotovila a odeslala, je adresátu
nepřístupný. Je-li jediným „viditelným“ údajem o identitě odesilatele datové
zprávy identifikace jeho datové schránky, nelze než závěr o fikci podpisu
datové zprávy vztáhnout k osobě jejího držitele. Použil-li advokát datovou
schránku právnické osoby – advokátní kanceláře, ve které vykonává jako
společník advokacii, k odeslání datové zprávy ve věci svého klienta (účastníka
občanského soudního řízení), nemůže se prosadit názor, že platí fikce podpisu
toho, kdo datovou zprávu fakticky vytvořil a odeslal a nikoli držitele datové
schránky. Podepsal-li by advokát žalované přílohy datové zprávy svým zaručeným
elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaným
akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, bylo by vyloučeno, aby
nastala fikce podpisu držitele datové schránky – právnické osoby podle § 18
odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. Uvedené závěry lze opřít o stanovisko Ministerstva vnitra nazvané - Datové
schránky a činnost správních orgánů z 28. 6. 2010, aktualizované k 31. 10. 2012
(publikované na webové stránce
www.mvcr.cz/soubor/datove-schranky-a-cinnost-spravnich-organu-pdf-68503.aspx),
podle něhož podání prostřednictvím datové schránky lze činit pouze jménem
jejího držitele. Úkon učiněný jinou osobou prostřednictvím „cizí“ datové
schránky (např. fyzická osoba učiní podání z datové schránky svého
zaměstnavatele) nemá právní účinky, které zákon jinak dokumentu doručenému
prostřednictvím datové schránky přiznává. Tyto úkony však nelze považovat
automaticky za neúčinné. Bude-li úkon učiněný prostřednictvím datové schránky
jiného subjektu podepsán uznávaným elektronickým podpisem subjektu činícího
úkon a splní-li další požadavky právními předpisy na tento úkon kladené, pak
bude, byť je učiněn prostřednictvím cizí datové schránky, materiálně
perfektním. Při absenci uznávaného elektronického podpisu podatele je třeba dle
našeho názoru postupovat shodně jako v případě podání učiněného prostřednictvím
veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu (...) Pokud
bude podání učiněno z datové schránky téhož subjektu, avšak vážící se k jinému
jeho statutu (např. advokát učiní advokátní úkon namísto z datové schránky
podnikající fyzické osoby – advokáta prostřednictvím své datové schránky
fyzické osoby), nebude mít tato skutečnost na účinky úkonu vliv. Podle § 242 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z
důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne
též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm.
a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci. Jestliže platí, že každý procesní úkon účastníka řízení posuzuje soud podle
jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), nelze pominout, že přílohy datové zprávy
(oproti fikci podpisu právnické osoby podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008
Sb.) vypovídají o tom, že autorem odporu proti platebnímu rozkazu a tím, jemuž
žalovaná udělila plnou moc k zastupování, nebyla právnická osoba (držitelka
datové schránky), nýbrž advokát žalované Mgr. Jaroslav Brož, MJur. Obsahový
rozpor mezi označením autora podání (přílohy datové zprávy) a fikcí podpisu
představuje vadu podání, kterou měl soud za součinnosti s autorem podání
odstranit postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. Potvrdil-li odvolací soud
usnesení soudu prvního stupně, jímž odmítl odpor jako podaný neoprávněnou
osobou, přičemž pominul, že rozpor mezi obsahem odporu a „podpisem
elektronického podání“ měl být důvodem pro odstranění této vady, zatížil řízení
jinou vadou, která mohla (a měla) za následek nesprávné rozhodnutí. Protože je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu (§ 243b
odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na
usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc
vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne
soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení
původního, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá a třetí o. s.
ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 26. března 2014
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu