33 Cdo 2803/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. T., zastoupeného Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem se sídlem v Ostravě, Stodolní 834/7, proti žalovanému Ing. M. T., zastoupenému Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3083/1, o zaplacení 400.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 C 199/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014, č.j. 57 Co 239/2013-166, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce napadl dovoláním výslovně v celém rozsahu v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2012, č.j. 28 C 199/2009-113, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 10. 2013, č.j. 28 C 199/2009-155, tak, že žalobu o zaplacení 400.000,- Kč s úroky z prodlení zamítl (výrok I.), žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému na nákladech řízení před soudem prvního stupně 74.052,- Kč (výrok II.) a na nákladech odvolacího řízení 44.684,- Kč (výrok III.).
Dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ve vztahu k nákladovým výrokům neobsahuje ani vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb./, dále jen „o.s.ř.“). O tyto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3, větu první, o.s.ř.) a pro tyto vady v dovolacím řízení nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné; k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. (či jeho části). Tomuto požadavku dovolatel – který k přípustnosti dovolání uvedl toliko, že ji opírá o ustanovení § 237 o.s.ř. – nedostál, otázkou naplnění kritérií uvedených v § 237 o.s.ř. se vůbec nezabýval a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání. Ve vztahu k nákladovým výrokům dovolatel neuplatnil žádnou argumentaci.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2014
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu