33 Cdo 2815/2025-333
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce J. V., zastoupeného Mgr. Janem Lipavským, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému Jaromíru Lázničkovi, se sídlem v Měříně, Náměstí 550 (identifikační číslo 642 75 582), zastoupenému JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 600/21, o 246 365,65 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 126/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 7. 5. 2025, č. j. 72 Co 196/2024-283, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 797,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jana Lipavského, advokáta.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 9. 5. 2024, č. j. 10 C 126/2021- 248, zamítl žalobu na zaplacení 246 365,65 Kč s 8,25 % úroky z prodlení od 16. 12. 2020 do zaplacení a žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení 202 336,87 Kč. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě rozsudkem ze dne 7. 5. 2025, č. j. 72 Co 196/2024-283, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 246 365,65 Kč s 8,25 % úroky z prodlení od 16. 12.
2020 do zaplacení (výrok pod bodem I), v nákladovém výroku je zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok pod bodem II). V dovolání, jímž napadl výrok I rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaný vymezil jen dovolací důvod tak, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a to právních otázek: „zda žalovaný plnění poskytnuté žalovaným mělo stanovené nebo smlouvou ujednané vlastnosti“, zda bylo zapojení vychlazovací smyčky účastníky dohodnuto, zda žalobcem vytýkaná vada odpovídá předmětu smlouvy, zda bylo povinností dovolatele posuzovat otopný a vodoinstalační systém v domě za účelem napojení vychlazovací smyčky, zda absence upozornění žalobce na napojení vychlazovací smyčky zakládá pozdější vadu dodávky krbové vložky, zda je dán důvod pro odstoupení od smlouvy uvedený v listině z 2.12.2020 (chybějící vychlazovací smyčka) a zda žalobce odstoupil od smlouvy o dílo včas.
Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu (v napadeném rozsahu) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Podle žalobce dovolatel neuvedl, jakou právní otázku považuje za nevyřešenou či při řešení jaké právní otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Otázky, které formuluje, jsou toliko polemiky se skutkovými závěry soudu, a navíc žalovaný zjištěné skutečnosti parafrázuje nepřesně. Kromě toho z dovolání není zřejmé, jakého nesprávného posouzení se měl odvolací soud dopustit.
Navrhl, aby dovolací soudu dovolání odmítl. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnou osobou zastoupenou advokátem (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 o. s. ř.), posuzoval, zda dovolání obsahuje stanovené náležitosti. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle § 237 o.
s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 241a odst. 2 o.
s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst.
4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241b odst. 3 první věty o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako je tomu v této věci), je dovolatel povinen v dovolání uvést, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu tohoto ustanovení nebo jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Má-li být odvolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.
9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená otázka má být posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit. Dovolatel těmto požadavkům nedostál. V dovolání nevymezil, který z důvodů uvedených v § 237 o. s. ř. má založit přípustnost dovolání, tedy zda napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel pouze uvedl, že dovolání má za přípustné, neboť směřuje proti výrokové části rozhodnutí odvolacího soudu pod bodem I, kterou se dovolací řízení končí. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se podle § 243f odst. 3 druhé věty o. s. ř. neodůvodňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 27. 11. 2025
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu