33 Cdo 2869/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobkyně Profidebt, s. r. o. se sídlem v Pardubicích, Starém Městě, Pernštýnské náměstí 80, IČ: 27221971, zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, Starém Městě, Pernštýnské náměstí 80, proti žalovanému V. Š., t. č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovníkem Mgr. Tomášem Ferencem, advokátem se sídlem v Příbrami II, Dlouhá 141, o zaplacení 64.247,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 13 C 8/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. února 2008, č. j. 21 Co 4/2008-149, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 5.832,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Beránka, advokáta se sídlem v Pardubicích, Starém Městě, Pernštýnské náměstí 80.
V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Praze změnil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. října 2007, č. j. 13 C 8/2007-123, tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 64.247,56 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení od 16. 5. 2007 do zaplacení, a potvrdil jej v zamítavém výroku o zaplacení úroku z prodlení z téže částky za dobu od 19. 5. 2005 do 15. 5. 2007; zároveň rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Vymezuje-li občanský soudní řád – při splnění zákonných podmínek – jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky o věci samé. V projednávané věci jde o nárok ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 497 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), přitom závazkový vztah založený smlouvou o úvěru je podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. závazkovým vztahem obchodním bez ohledu na povahu účastníků, a z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod R 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byly nároky se samostatným skutkovým základem (nesplacené částky jistiny ve výši 49.269,82 Kč, smluvených úroků ve výši 2.869,92 Kč, úroků z prodlení z jistiny ve výši 201,88 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu ve výši 956,- Kč, nákladů a nákladů na upomínání ve výši 300,- Kč, a smluvní pokuty ve výši 10.650,04 Kč), je zřejmé, že dovoláním dotčeným výrokem, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, a přípustnost dovolání je proto vyloučena podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř., aniž by na použití tohoto ustanovení měla vliv okolnost, že součet výše jednotlivých plnění přesahuje částku 50.000,- Kč. Dovolání žalovaného tak není podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, a Nejvyšší soud je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§ 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle § 3 odst. 1 bod 4., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 4.560,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a 20 % DPH ve výši 972,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 31. srpna 2010
JUDr. Václav Duda, v. r. předseda senátu