33 Cdo 2897/2025-217
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci navrhovatele T. P., zastoupeného Mgr. Jakubem Cupákem, advokátem se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, proti odpůrci P. M., zastoupenému Mgr. Jaroslavem Fořtem, advokátem se sídlem v Písku, Raisova 1381, o návrhu na vydání předběžného opatření před zahájením řízení vedeného u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 42 Nc 2001/2025, o dovolání odpůrce proti „rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2025, č. j. 13 Nc 7035/2025-140“ , t a k t o :
Řízení o dovolání se zastavuje.
Okresní soudu Brno-venkov usnesením ze dne 16. 1. 2025 č. j. 42 Nc 2001/2025-10, nařídil předběžné opatření, kterým „žalovanému“ (odpůrci) zakázal nakládat s pozemkem parc. č. XY v katastrálním území a obci XY, a to zejména, aby umožnil nabýt vlastnické právo k pozemku třetí osobě či aby tuto nemovitost daroval či zatížil zástavním právem nebo věcným břemenem či ji vložil do základního kapitálu právnické osoby, a zároveň uložil „žalobci“ (odpůrci), aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podal příslušnou žalobu ve věci samé.
Proti tomuto usnesení podal odpůrce dne 10. 3. 2025 odvolání, dne 5. 4. 2025 požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce podle § 30 odst. 1 o. s. ř. a dne 9. 5. 2025 podal k Okresnímu soudu Brno – venkov návrh na vyloučení soudkyně Mgr. Andrey Borákové (která rozhodla o předběžném opatření) z projednání a rozhodnutí věci; tento návrh k výzvě soudu z 15. 5. 2025 doplnil podáními ze 30. 5. 2025, 4. 6. 2025 a 6. 6. 2025. Soudkyně Mgr. Andrea Boráková se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že nemá žádný vztah k projednávané věci, ani k žádnému z účastníků řízení, které osobně nezná.
Dále uvedla, že nemá žádný vztah ani k právnímu zástupci navrhovatele, kterého rovněž osobně nezná. O věci, která je předmětem návrhu na vydání předběžného opatření, s ní nikdo nemluvil. Věc předložila ve smyslu § 15b o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti nadřízenému soudu, tj. Krajskému soudu v Brně. JUDr. Jiří Horák, předseda senátu Krajského soudu v Brně, dne 3. 7. 2025 spis vrátil soudu prvního stupně bez věcného vyřízení s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky pro předložení spisu k rozhodnutí o námitce podjatosti.
Konstatoval přitom, že proti usnesení o nařízení předběžného opatření podal odpůrce odvolání, přičemž následně (samostatným podáním) namítl, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce; tato námitka představuje odvolací důvod a nerozhoduje o ní nadřízený soud podle § 16 o. s. ř., její důvodnost posuzuje až odvolací soud v rámci projednání odvolání. Odpůrce se s procesním postupem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2025 (tedy s tím, že vrátil spis soudu prvního stupně bez věcného vyřízení samostatně podané námitky podjatosti) seznámil při nahlížení do spisu a dne 23.
7. 2025 proti němu brojí dovoláním, neboť je přesvědčen, že Krajský soud v Brně „rozhodl v hrubém rozporu s ust. § 16 odst. 1 a násl. o. s. ř.“, konstatoval-li při vrácení spisu soudu prvního stupně, že se nebude zabývat návrhem z 9. 5. 2025 na vyloučení Mgr. Andrey Borákové z projednání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 42 Nc 2001/2005. V doplnění dovolání z 26. 8. 2025 odpůrce specifikoval, že dovolání směřuje proti „rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 3.
7. 2025, č. j. 13 Nc 7035/2025-140, a to v celém rozsahu“, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání dovozuje z § 237 o. s. ř., neboť se „jedná o rozhodnutí odvolacího soudu (resp. nadřízeného) soudu, přičemž závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, resp. má-li být dovolacím soudem posouzena jinak, než jak věc posoudil Krajský soud v Brně“. Navrhl, aby Nejvyšší soud „rozsudkem zrušil usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 14.
7. 2025, č. j. 42 Nc 2001/2025-141, a rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2025, č.j. 13 Nc 7035/2025-140“, a aby Okresnímu soudu Brno-venkov přikázal předložit námitku podjatosti ze dne 9. 5. 2025 k rozhodnutí nadřízenému soudu ve smyslu § 15b odst. 1 o. s. ř. a Krajskému soudu v Brně přikázal projednat a rozhodnout o námitce podjatosti ze dne 9. 5. 2025 ve smyslu § 16 odst. 1 o.
s. ř. V mezidobí, konkrétně dne 5. 4. 2025, rozhodl Okresní soud Brno – venkov (asistentkou soudkyně N. M.) o žádosti odpůrce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce tak, že se zamítá. V reakci na to odpůrce dne 18. 7. 2025 navrhl vyloučení dalších pracovníků Okresního soudu Brno-venkov, konkrétně asistentky soudkyně Mgr. Nikoly Maričové a vyšších soudních úřednic S. J., M. Š. a M. T. z řízení. Podle § 236 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle § 10a o. s. ř. o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud. Podání označené jako „dovolání“ nesměřuje v posuzovaném případě proti rozhodnutí odvolacího soudu, jak se dovolatel mylně domnívá, nýbrž proti procesnímu úkonu JUDr. Jiřího Horáka, předsedy senátu Krajského soudu v Brně, jímž dne 3. 7. 2025 vrátil spis soudu prvního stupně bez věcného vyřízení námitky podjatosti. Protože dovoláním lze napadnout výlučně rozhodnutí (ať již usnesení nebo rozsudek) odvolacího soudu, občanský soudní řád na situaci, kdy mimořádným opravným prostředkem účastník řízení brojí proti procesnímu postupu odvolacího soudu, nepamatuje, a tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání takového podání.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1).
Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude o náhradě nákladů tohoto řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 11. 2025 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu