33 Cdo 3207/2009
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve
věci žalobce M. B., proti žalovanému J. M., zastoupenému JUDr. Danielou
Pitínovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 3, o slevu z ceny
díla, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 9 C 1050/2004, o
dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. prosince
2008, č. j. 25 Co 457/2008-275, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. prosince 2008, č. j. 25 Co
457/2008-275, se ve výroku, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu
Praha-západ ze dne 2. června 2008, č. j. 9C 1050/2004-226, tak, že žalovaný je
povinen zaplatit žalobci 40.000,- Kč, a ve výrocích o nákladech řízení, ruší a
v tomto rozsahu se věc vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne 5. května 2005, č. j. 9 C
1050/2004-84, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému
uložena povinnost provést stavební úpravy a odstranit vady bazénu PROFI-UNIPOOL
postaveného na pozemku parc. č. 82/19 v kat. území Č. tak, aby deska měla
přípustnou toleranci 5 mm na celé ploše, byla hladká, gletovaná bez lokálních
nerovností a dále odstranit vadné úhly bazénu tak, aby tyto splňovaly
požadavky na stavební připravenost pro oválný bazén PROFI-UNIPOOL 150. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2005, č. j. 25 Co
338/2005-110, byl rozsudek Okresního soudu Praha-západ zrušen a věc byla tomuto
soudu vrácena k dalšímu řízení pro částečnou neurčitost petitu a předčasnost
závěru, že předmět plnění žalovaného (stavební úpravy pozemku parc. č. 82/19 v
k. ú. Č., spočívající ve zhotovení základové desky a dvou bočních podélných
stěn pro osazení oválného bazénu PROFI-UNIPOOL 150) vykazuje neodstranitelné
vady. Okresní soud Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) poté, co u
jednání dne 17. 1. 2008 nepřipustil změnu žaloby spočívající - místo odstranění
vad díla - v požadavku na „zaplacení náhrady škody ve výši ceny folie zhruba ve
výši 90.000,- Kč“, rozsudkem ze dne 2. června 2008, č. j. 9 C 1050/2004-226,
zamítl žalobu, požadující po žalovaném „odstranění zjištěných nerovnosti na
bazénu, který se nachází na pozemku rodinného domu č. p. 139 v obci Č. (správně
„Č.“), na pozemku p. č. 2819 v katastrálním území Č., zapsaném na LV 493,
vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště
Praha-západ tak, že oprava základové desky bazénu musí být žalovaným opravena
tak, aby splňovala požadavky dodavatele bazénu (typu PROFI UNIPOOL, 150 cm) to
znamená, že deska musí mít dokonalou rovnost, tj. povolenou toleranci 5 mm na
celé ploše, deska musí být hladná se žádnými lokálními nerovnostmi“, a rozhodl
o nákladech řízení. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že v prvním pololetí roku 2002
uzavřeli účastníci řízení ústní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal provést pro
žalobce za úplatu stavební připravenost (tj. navézt štěrk na dno již vyhloubené
jámy, provést betonáž základní desky a bočních stěn bazénu - dále též „dílo“)
pro umístění oválného bazénu typu PROFI-UNIPOOL, 150 cm, který měla dodat firma
AZ-RELAX, s. r. o. Na díle, které žalovaný předal žalobci 25. 9. 2002, se po
předání projevila vada spočívající v nerovnosti základové desky; požadavek
tolerance rovinnosti bazénu (5 mm) byl místy překročen minimálně 5x. Vada
projevující se ve zhoršené údržbě bazénu (při jeho čištění a vypouštění) je
prakticky neodstranitelná se zřetelem k nákladům na její odstranění, neboť by
bylo nutné zhotovený bazén odstrojit, což by s sebou neslo znehodnocení původní
folie a po vyrovnání základové desky umístění nové folie. Bazén lze přitom
užívat, avšak (ze shora uvedených důvodů) s menším komfortem. Bylo zjištěno
rovněž praskání folie mezi stěnou a dnem bazénu (folie byla několikrát lepena). Příčinou tohoto praskání může být kvalita folie dodané firmou AZ-RELAX s. r. o.
nebo chybné obsypání bazénu, které neprováděl žalovaný. Vada rovinnosti
základové desky nemá příčinnou souvislost s vadami folie. Žalobce vadu
základové desky vytkl žalovanému dopisem ze 14. 11. 2003 (popř. nejpozději v
žalobě doručené žalovanému 23. 2. 2004) a vyzval jej k jejímu odstranění. Jelikož závazkový vztah mezi účastníky nevznikl mezi podnikateli při jejich
podnikatelské činnosti, podřadil jej soud prvního stupně pod smlouvu o dílo
podle § 631 a násl. obč. zák. a při posuzování nároků z titulu odpovědnosti za
vady aplikoval § 652 odst. 1 a 2, § 653 odst. 1 a § 655 odst. 1 a 2 obč. zák. Uzavřel, že předmětem plnění nebylo vytvoření nové věci v právním smyslu, neboť
dílo mělo charakter pouhé úpravy a zhodnocení pozemku. Neshledal důvodnou
námitku nedostatku pasivní legitimace žalovaného, neboť smlouva o dílo byla
uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, a nikoli mezi žalovaným a společností
AZ-RELAX, s. r. o., která osazovala bazén. Uzavřel, že za vadu díla spočívající
v křivosti základové desky (dna) odpovídá žalovaný nejen pokud existovala v
době předání díla (25. 9. 2002), ale též pokud se vyskytla v zákonné záruční
době, která podle § 654 odst. 1 obč. zák. činila 18 měsíců od předání díla. Zákonnou podmínkou pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady je vytčení vady
zhotoviteli v záruční době s tím, že je s tím zároveň spojena volba
odpovědnostního nároku; nedojde-li k vytčení vady v uvedené době, právo zaniká
(§ 583 obč. zák.). Přestože nebylo prokázáno, že dopis ze dne 14. 11. 2003
vytýkající vadu díla a obsahující volbu práva z titulu odpovědnosti za vady,
žalovaný obdržel, k účinnému vytknutí vady došlo 26. 2. 2004, kdy byla
žalovanému doručena žaloba. Právo z odpovědnosti za vady díla tak žalobce
uplatnil včas. Vada spočívající ve špatné „rovinnosti základové desky“ bazénu
je vadou objektivně neodstranitelnou, neboť náklady na její odstranění (asi
90.000,- Kč) by byly v hrubém nepoměru ve vztahu k celkové hodnotě ceny bazénu;
žalobce tak může požadovat buď slevu z ceny díla nebo má právo od smlouvy
odstoupit. Vzhledem k tomu, že nevyužil žádné z uvedených práv, neboť
odpovídající právo z odpovědnosti za vady neuplatnil, nemůže být jeho žaloba
úspěšná. I kdyby soud prvního stupně připustil změnu žaloby ze dne 17. 1. 2008,
učiněnou v reakci na podání ze dne 10. 4. 2007 (tj. požadavek na náhradu škody
ve výši ceny nové fólie zhruba tj. asi 90.000,- Kč), bylo by právo na slevu z
ceny díla, které měl žalobce zřejmě na mysli, prekludováno, neboť nebylo
uplatněno včas (§ 583 obč. zák.). Krajský soud v Praze u jednání dne 17. prosince 2008 připustil změnu
žaloby, spočívající v požadavku žalobce, aby mu žalovaný zaplatil 90.000,- Kč
na opravu bazénu, a poté rozsudkem č. j. 25 Co 457/2008-275, změnil rozsudek
soudu prvního stupně tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci
40.000,- Kč (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 50.000,- Kč (výrok
II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III. a IV.). Předeslal, že žalobce
původně uplatnil právo z titulu odpovědnosti za vady a požadoval bezplatné
odstranění vady. Podáním ze dne 12. 4.
2007 požádal, pro případ, že vadu nebude
možno opravit, o zaplacení částky 90.000,- Kč, za kterou si bazén opraví sám. Soud prvního stupně nesprávně dovodil, že tím požadoval náhradu škody a změnu
žaloby nepřipustil. Odvolací soud toto „nové“ žalobní žádání posoudil jako
požadavek na úhradu částečné finanční kompenzace nákladů, které si vyžádá
oprava bazénu, tak aby jej žalobce mohl užívat, tj. o požadavek na slevu z ceny
díla v důsledku neodstranitelné vady. Odvolací soud vyšel ze skutkových
zjištění soudu prvního stupně a souhlasil s jeho právními závěry o
občanskoprávním charakteru smluvního vztahu účastníků řízení, na který dopadají
ustanovení § 52 odst. 1, § 652, § 654 odst. 1 obč. zák. Účinným uplatněním
práva z odpovědnosti za vady došlo ke stavení běhu záruční doby v situaci, kdy
žalobce požadoval bezplatné odstranění vady, přičemž se okamžikem doručení
znaleckého posudku Ing. Čapka (22. 10. 2007) ukázalo, že vadu nelze odstranit. Původní neurčitost výše slevy, která byla odstraněna následně, je nerozhodná v
situaci, kdy žalobce eventuální požadavek na slevu uplatnil již podáním ze dne
12. 4. 2007; právo na slevu tak uplatnil včas. Shodně se soudem prvního stupně
odvolací soud uzavřel, že žalovaný dílo neprovedl řádně a že žalobce vadu, za
kterou žalovaný odpovídá, vytkl v záruční době. Podle § 655 odst. 1 obč. zák. má sice objednatel právo žádat bezplatné odstranění vady, avšak v daném
případě, kdy je bazén již dokončen, lze opravu základové desky provést jen
vybouráním ukotvení bazénu, vyjmutím fólie a celého bazénu. To by ovšem
znamenalo zničení celého bazénu, což by bylo zbytečné a ekonomicky nepřiměřeně
nákladné. V situaci, kdy jde objektivně o neodstranitelnou vadu, může žalobce v
souladu s § 655 odst. 1 věta druhá obč. zák. požadovat buď zrušení smlouvy
(což nepožaduje) nebo slevu z kupní ceny, která musí být přiměřená povaze vady
a všem důsledkům jejího výskytu, jakož i ceně poskytnutých výkonů. Musí přitom
vyjadřovat již vzniklou i budoucí majetkovou újmu související s nižší hodnotou
a životností zhotovené věci. Žalobce nemůže bazén užívat, jelikož nebyl
zkolaudován, dochází k jeho častějšímu zanášení a při čištění dochází ke
znehodnocování folie v důsledku nerovného dna. Uvedená vada tedy podstatným
způsobem ztěžuje užívání bazénu. Náklady na „alespoň částečnou úpravu bazénu,
tak aby byl funkční“ představují přibližně částku 100.000,- Kč. Za těchto
okolností odvolací soud dovodil, že přiměřená sleva z ceny díla odpovídá 95%
jeho ceny. Jestliže žalobce zaplatil žalovanému 40.000,- Kč a v řízení vedeném
u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 9 C 28/2003 byl mezi účastníky dne 7. 12. 2005 uzavřen smír, jímž se žalobce zavázal zaplatit žalovanému na doplatek
ceny díla (mimo částku 40.000,- Kč) 2.000,- Kč, potom částka 40.000,- Kč
představuje přiměřenou slevu z ceny díla; nad tento rozsah mu právo na slevu
nepřiznal, neboť by přesahovala cenu vlastního díla provedeného žalovaným.
V dovolání, jehož přípustnost žalovaný dovozuje z § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), uplatňuje
dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Odvolací soud
zatížil řízení vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., neboť na
základě podání žalobce ze dne 10. 4. 2007 připustil změnu žaloby (místo
požadavku na odstranění vad díla nově žalobce uplatňuje slevu z ceny díla). Má
zato, že i když i v odvolacím řízení může dojít ke změně žaloby, nelze
připustit takovou změnu, v důsledku které by byl uplatněn nový nárok. Odvolacímu soudu vytýká, že mu svým postupem znemožnil se k nároku na slevu z
ceny díla vyjádřit a navrhnout důkazy. Požadavek na slevu z ceny díla je jiným
nárokem než požadavek na bezplatné odstranění vad díla. Není srozuměn se
závěry, že o neodstranitelnosti vady se dozvěděl žalobce (v dovolání chybně
uvedeno „žalovaný“) až okamžikem doručení znaleckého posudku, tj. dne 22. 10. 2007, že ke stavení běhu promlčecí doby práva na slevu z ceny díla došlo
podáním žaloby na odstranění vad díla, ani s výší slevy, která představuje 95%
ceny jím provedeného díla. Závěr, že žalobce nemůže bazén užívat, nemá oporu v
provedeném dokazování, neboť třetí osoba, která dům, pozemek i bazén od žalobce
koupila, bazén užívá přesto, že nebyl zkolaudován. Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Nejvyšší soud
projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále opět jen „o. s. ř.“). Podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího
soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými
dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení dovolatelem. Z § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám
uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř.,
jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí
ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Zatímco zmatečnosti nejsou v
dovolání namítány a jejich existence ani jinak nevyšla najevo, z obsahu spisu
vyplývá, že je řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci. Podle § 119a odst. 1 o. s. ř., před skončením jednání je předseda senátu
povinen, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2 o. s. ř., účastníky přítomné
při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí
být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné
skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a
o. s. ř. Ustanovení § 118b, 118c a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem
o. s. ř. tím nejsou dotčena. Podle § 118a o. s. ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil
všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej
vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by
byly následky nesplnění této výzvy (odstavec 1).
Má-li předseda senátu za to,
že věc je možné po právní stránce posoudit jinak, než podle účastníkova
právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení
rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1 (odstavec 2). Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy
potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy
označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy
(odstavec 3). Z ustanovení § 211a o. s. ř. plyne, že jiní účastníci řízení než odvolatel
mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly
uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a o. s. ř. nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a
odst. 1 o. s. ř. Jak se podává z obsahu spisu, přítomným zástupcům účastníků s procesní plnou
mocí se při jednání u soudu prvního stupně dne 29. 5. 2008 dostalo poučení
podle § 119a o. s. ř., přičemž dovolatel poté žádné další důkazy soudu
nenabízel. Soud prvního stupně pak výše označeným rozsudkem žalobu na
odstranění vad díla zamítl. Podle § 212a odst. 5 věty druhé o. s. ř., k jiným vadám řízení před soudem
prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci. Mezi jiné vady řízení před soudem prvního stupně, které mohly mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci, patří především nedostatky v poučovací povinnosti
soudu prvního stupně podle § 118a o. s. ř. Nelze pominout, že připuštěním změny žaloby a následným jednáním o změněné
žalobě nastolil odvolací soud situaci, kdy až v odvolacím řízení jednal o novém
nároku (nikoli totožně, nýbrž částečně odlišně skutkově vymezeném)
„prvostupňově“ a již jen tím zatížil řízení vadou podle § 241a odst. 2 písm. a)
o. s. ř. Jakkoli je skutkový základ žaloby z titulu odpovědnosti ze vady díla
totožný, jde-li o existenci vady, její projevy a charakter (zda je
odstranitelná či neodstranitelná), se zřetelem k právům, která náleží
objednateli v souvislosti s vadným plněním (odstranění vady díla, sleva z ceny
díla nebo vypořádání právního vztahu po zrušení smlouvy podle § 457 a § 458
odst. 1 obč. zák.), se v „dalších“ skutkových okolnostech - kromě „společného
základu“ - liší. Např. v případě slevy z ceny jde o posouzení, o kolik se v
důsledku vady snížila obvyklá cena opravy nebo úpravy (zejména s přihlédnutím k
rozsahu vady a možnostem, za nichž lze opravenou nebo upravenou věc i s vadou
užívat). Odvolací soud poté, co připustil změnu žaloby, dospěl - oproti soudu prvního
stupně, který rozhodoval o požadavku na odstranění vady díla - k závěru o
důvodnosti práva žalobce na zaplacení slevy z ceny ve výši 40.000,- Kč. Kdyby k
témuž úsudku dospěl již soud prvního stupně, musel by - v mezích ustanovení §
118a odst. 1 a 3 o. s. ř. – žalovaného poučit, že dosud nevylíčil všechny
rozhodné skutečnosti, na nichž staví svou procesní obranu ve vztahu k požadavku
na slevu z ceny díla (výši slevy), že k tomu nenavrhl potřebné důkazy, a poučit
jej o následcích nesplnění této výzvy.
Žalovanému se takového poučení nedostalo jen proto, že soud prvního stupně
zaujal pro něj sice příznivý, leč z pohledu odvolacího soudu nesprávný, právní
názor. Odvolací soud přehlédl, že poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. je
vybudována na objektivním principu. Znamená to, že poskytnutí potřebného
poučení není závislé na tom, zda se soud prvního stupně o potřebě poučení vůbec
dozvěděl. Nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo
z objektivního hlediska stát, došlo i v tomto případě k porušení ustanovení §
118a o. s. ř. a řízení před soudem prvního stupně je z tohoto důvodu vždy
postiženo vadou; to platí i tehdy, jestliže poznatky o tom vyšly najevo až v
odvolacím řízení. Sám odvolací soud je v systému neúplné apelace výrazně omezen
v možnosti zjednat nápravu v uvedeném směru jinak než kasací rozhodnutí soudu
prvního stupně - ať již tím, že by příslušné poučení poskytl sám (což se v dané
věci nestalo), nebo tím, že by přihlédl k novým žalobním tvrzením, jež byla
uplatněna v odvolacím řízení - v důsledku úpravy obsažené v § 213b odst. 1 o. s. ř.; podle tohoto ustanovení totiž platí, že v odvolacím řízení se postupuje
podle § 118a; tento postup však nemůže vést k uplatnění nových skutečností nebo
důkazů v rozporu s ustanovením § 205a nebo 211a nebo k uplatnění procesních
práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná (shodně srov. např. Bureš,
J., Drápal, L., a kol., Občanský soudní řád I, II, Komentář, 1. vydání, Praha,
C. H. Beck 2009, str. 1721 – 1727). Jiný postup než kasaci rozhodnutí soudu
prvního stupně by při zjištění existence popsané vady řízení mohl odvolací soud
zvolit jen v případě, že by žalobce na řádné poučení odvolacího soudu podle §
118a o. s. ř. nijak nereagoval. Lze tedy uzavřít, že při zaujatém právním názoru měl odvolací soud rozsudek
soudu prvního stupně zrušit pro jinou vadu řízení, která mohla mít za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci, a která spočívá v absenci poučení podle § 118a
odst. 1 a 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 o. s. ř. pro tuto vadu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3
o. s. ř.). Dalšími dovolacími námitkami se - se zřetelem k důvodu, z jakého bylo napadené
rozhodnutí zrušeno - již nezabýval. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně)
závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud
rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. července 2012
JUDr. Václav Duda, v. r.
předseda senátu