U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve
věci žalobkyně P Y R A M I D spol. s r. o. se sídlem v Brně, Orlí 488/12,
identifikační číslo 46966994, zastoupené JUDr. Jaroslavou Vodáčkovou,
advokátkou se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, proti žalovanému M. P.,
zastoupenému JUDr. Jiřím Bönischem, advokátem se sídlem v Brně, Ječná 1321/29a,
o zaplacení 2.900.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně
pod sp. zn. 31 C 195/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 19. 1. 2016, č. j. 21 Co 279/2014-394, takto
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího
řízení 24.442,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr.
Jaroslavy Vodáčkové, advokátky.
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní
náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalovaný (dále též „dovolatel“)
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání [§ 241a odst. 2 zákona č.
99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II
bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) - dále
jen „o. s. ř.“]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b
odst. 3 o. s. ř.).
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí
dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž
k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho
části).
Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného odmítl podle § 243c odst. 1 věty první o. s.
ř., neboť (posuzováno podle jeho obsahu) neobsahuje údaje o tom, v čem
dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.
s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
Může-li být totiž dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel
vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k
projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho
části). Argumentuje-li tím, že se odvolací soud „odchýlil od ustálené
rozhodovací praxe dovolacího soudu“, nespecifikuje, od jakého ustáleného řešení
konkrétní právní otázky se odvolací soud odchýlil.
Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít
za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (nepřezkoumatelnost rozhodnutí), pak
přehlíží, že k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání
přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
Pro úplnost - mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání - nutno uvést, že
uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není
zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než
z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů
odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v
ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle
občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013) úspěšně napadnout
dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3
věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné
rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. srpna 2016
JUDr. Václav D u d a
předseda senátu