33 Cdo 3433/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Ing. P. G., proti žalovanému Mgr. M. N., Ph.D., zastoupenému JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem se sídlem Praha 1, Dlouhá 13, o zaplacení 42.128,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 19 C 73/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. října 2008, č. j. 19 Co 434/2008-139, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud Praha - východ rozsudkem ze dne 12. června 2008, č. j. 19 C 73/2008-50, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 42.148,- Kč spolu s 10,5 % úrokem z prodlení z této částky ročně od 3. 3. 2008 do 30. 6. 2008 a úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů od 1. 7. 2008 do zaplacení. Řízení ohledně částky 12. 202,- Kč s příslušenstvím zastavil a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. října 2008, č. j. 19 Co 434/2008-139, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že schválil smír účastníků ve znění, že žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci 21.074,- Kč s 10,5 % úrokem z prodlení z této částky od 3. 3. 2008 do 30. 6. 2008 a s 10,75 % úrokem z prodlení od 1. 7. 2008 do zaplacení a na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 18.041,- Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, neboť je přesvědčen, že toto rozhodnutí je „nesprávné a odporující platné demokratické judikatuře“. Obsáhle popisuje okolnosti uzavření smíru se žalovaným, přičemž má zato, že byl k tomuto smíru odvolacím soudem „ultimativně totalitářsky donucen, aniž měl možnost projevit svou svobodnou vůli“. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení „v úrovni prvního stupně spravedlivému, nezávislému, nepodjatému a nezmanipulovanému věcně příslušnému soudu“.
Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem, nejsou však dány podmínky pro jeho věcné projednání. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná- li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle § 241 odst. 4 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo § 21a anebo § 21b, která má právnické vzdělání.
Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé). Žalobce Ing. P. G. v dovolání výslovně uvedl, že ho podává jako osoba s právnickým vzděláním; toto své tvrzení však relevantně nedoložil. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 19. 7. 2010, č. j. 19 C 73/2008-236, správně vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení řádné dovolání; současně jej poučil, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, tj. nebude-li soudu předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, dovolací řízení bude zastaveno; výzva byla žalobci doručena 18.
8. 2010 a předcházelo jí usnesení ze dne 10. 6. 2010, č. j. 19 C 73/2008-232, jímž soud prvního stupně rozhodl o žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů tak, že mu tohoto zástupce neustanovil; toto rozhodnutí nabylo právní moci 16. 7. 2010. Podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje, a případů uvedených v § 241b odst. 2 větě za středníkem o.
s. ř. – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.). Protože v posuzovaném případě ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, dovolací soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 241b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zastavil. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a 146 odst. 2 o. s. ř.
za situace, kdy žalobce sice z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalovanému však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.