USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně NEXIA AP a.s., se sídlem Praha 8, Karlín, Sokolovská 5/49, identifikační číslo osoby 48117013, zastoupené JUDr. Petrem Hostašem, advokátem se sídlem Praha, Růžová 1416/17, proti žalované ŠIMKOVÁ LEGAL s.r.o., se sídlem Praha 2, Vinohrady, Římská 103/12, identifikační číslo osoby 28393309, zastoupené Mgr. Filipem Fuksou, advokátem se sídlem Praha, Římská 103/12, o zaplacení 217 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 149/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2024, č. j. 14 Co 143/2024-214, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 9 480 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. Filipa Fuksy.
z prodlení ve výši 15 % ročně od 2. 8. 2022 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
2. K odvolání, jímž se žalobkyně domáhala změny rozsudku soudu prvního stupně a vyhovění žalobě v rozsahu částky 217 800 Kč s příslušenstvím, Městský soud v Praze (odvolací soud) v záhlaví uvedeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 217 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 2. 8. 2022 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
3. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že žalovaná (za níž jednala jednatelka) a žalobkyně (za níž jednal místopředseda představenstva Jakub Kovář) ústně uzavřely subdodavatelskou smlouvu o poskytnutí právních služeb žalovanou v rámci daňového a účetního poradenství poskytovaného žalobkyní jejímu klientovi společnosti VM solution CZ s.r.o., žalovaná právní služby poskytla a vyúčtovanou odměnu žalobkyně uhradila. Nevyhověl proto žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vrácení částky jí uhrazené žalované, odůvodněné tím, že disponuje pouze žalovanou vystavenými fakturami podepsanými tehdejším místopředsedou představenstva Jakubem Kovářem, jež neobsahují žádné přílohy ani rozpis provedených prací, a neeviduje žádnou smlouvu o poskytování právních služeb ani žádné jiné údaje o smluvním vztahu mezi žalobkyní a žalovanou.
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné, neboť odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu v otázce posouzení existence bezdůvodného obohacení a v otázce přičitatelnosti jednání nezmocněné osoby a v otázce pravosti a správnosti soukromé listiny.
5. Žalovaná navrhla dovolání odmítnout, případně zamítnout.
6. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“ (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.). Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř.
7. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
8. Dovolací soud je vázán uplatněným dovolacím důvodem (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a zda je tedy dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila.
9. Právní závěr odvolacího soudu o tom, že žalovaná se žalobkyní uzavřela subdodavatelskou smlouvu o poskytnutí právních služeb žalovanou v rámci daňového a účetního poradenství poskytovaného žalobkyní jejímu klientovi společnosti VM solution CZ s.r.o., a zjištění, že žalovaná podle této smlouvy právní služby žalobkyni poskytla, dovolatelka zpochybňuje námitkami směřujícími proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu. Tyto námitky nevystihují dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř. Argumentuje-li žalobkyně nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci (z její skutkové verze), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy uzavřít, že k uzavření smlouvy nedošlo a že žalovaná žádné právní služby neposkytla.
10. Na otázce, jaký byl vztah pana B. ke společnosti VM solution CZ s.r.o. po jeho odvolání z funkce prokuristy uvedené společnosti (tedy po datu 27. 10. 2020), není napadené rozhodnutí založeno – odvolací soud se touto otázkou nezabýval. Vyšel totiž ze zjištění, že smlouva mezi žalobkyní a společností VM solution CZ s.r.o. byla sjednána (uzavřena) v době, kdy R. B. prokuristou zmíněné společnosti byl. To, že k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou došlo v době, kdy prokuristou zmíněné společnosti nebyl, není pro posouzení věci podstatné.
11. Nelze přisvědčit výtce, že se odvolací soud odchýlil od závěrů uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3765/2020, vyšel-li z výkazů žalované, jež představují jediný důkaz o údajném poskytnutí konkrétních právních služeb společnosti VM solution CZ s.r.o., ačkoliv žalobkyně vznesla námitku proti jejich pravosti a správnosti, která nebyla řádně vypořádána. Dovolatelka přehlíží, že dotyčné rozhodnutí se týkalo odlišné situace, kdy došlo k popření pravosti a pravdivosti (správnosti obsahu) listiny předložené jedním z účastníků, oproti čemuž v nyní projednávané věci žalobkyně nezpochybňovala pravost předložené sjetiny (tedy to, že interní výkaz skutečně pochází od žalované, která ho vystavila), ale pravdivost toho, co je v ní uvedeno. K tomu je třeba poznamenat, že zjištění odvolacího soudu ohledně poskytnutých právních služeb žalovanou nevycházelo výlučně z tohoto listinného důkazu, jak proponuje dovolatelka; odvolací soud hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů všechny k tomu provedené důkazy (včetně důkazu spornou listinou), tudíž nejde o případ, kdy samo popření pravdivosti listiny může mít za následek vznik důkazní povinnosti a důkazního břemene ohledně pravdivosti potvrzení tomu účastníkovi, který z existence prohlášení v ní uvedeného vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.
12. K vadám řízení ve smyslu § 242 odst. 3, věty druhé, o. s. ř. dovolací soud přihlédne, jen je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka naplněna není, je bezcenná výtka, že soud odmítl provést celou řadu důkazů k závěru ohledně (ne)poskytnutí právních služeb žalovanou společnosti VM solution CZ s.r.o.
13. Z výše uvedeného plyne, že podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 237 o. s. ř. nebyly naplněny, a Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. 6. 2025
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu