USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně A. H., podnikatelky se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, proti žalované Crystalex a. s., se sídlem v Novém Boru, ul. B. Egermanna 634, identifikační číslo osoby 49903501, vymazaná z Obchodního rejstříku dne 2. 8. 2019, o zaplacení 47.250,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 29 Co 286/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2020, č. j. 4 Co 176/2020-30, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
žalobě pro zmatečnost, rozhodl o náhradě nákladů řízení a uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek. S odkazem na § 103 o. s. ř. a § 104 odst. 1 o. s. ř. své rozhodnutí odůvodnil závěrem, podle něhož žaloba od počátku směřovala proti subjektu, který byl vymazán bez právního nástupce z obchodního rejstříku dne 2. 8. 2019.
Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 8. 9. 2020, č. j. 4 Co 176/2020-30, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích o zastavení řízení a o nákladech řízení potvrdil, ve výroku o poplatkové povinnosti žalobkyně jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Argumentaci soudu prvního stupně doplnil odkazem na § 19 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) – nezastoupena advokátem – dovolání. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 - dále jen „o. s. ř.“ Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovolání není podle výše uvedeného ustanovení přípustné. Dovolání, jehož přípustnost je vyloučena, Nejvyšší soud – aniž vyžadoval splnění podmínky podle § 241b odst. 2 o. s. ř. – odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobkyně za dovolací řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2022
JUDr. Václav Duda předseda senátu