U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce
Ing. O. M., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze
5, Štefánikova 48, proti žalovaným 1) J. C., a 2) H. C., zastoupeným JUDr.
Martou Ehlovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Legerova 72, o nahrazení
projevu vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 184/2008, o
dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2009, č.j.
23 Co 73/2009-88, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k jejich ruce společné a
nerozdílné na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.200,- Kč do tří dnů od právní
moci usnesení k rukám JUDr. Marty Ehlové, advokátky.
Dovolání žalobce proti v záhlaví uvedenému rozsudku, kterým Městský soud v
Praze potvrdil rozsudek ze dne 3. 11. 2008, č.j. 18 C 184/2008-59, jímž Obvodní
soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným uzavřít
specifikovanou kupní smlouvu, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6.
2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo
shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v
dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek
odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Námitky, jimiž dovolatel zpochybňuje napadené rozhodnutí, jsou podřaditelné
dovolacímu důvodu vymezenému v ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. (rozhodnutí
vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části
oporu v provedeném dokazování). S právním závěrem odvolacího soudu, že v rámci
smluvní volnosti mohou účastníci smlouvy o budoucí kupní smlouvě vázat
povinnost uzavřít v dohodnuté době zamýšlenou smlouvu, o jejichž podstatných
náležitostech se dohodli, na splnění dalších „podmínek“ (předpokladů pro vznik
povinnosti budoucího prodávajícího nebo budoucího kupujícího učinit projev vůle
směřující k uzavření smlouvy), žalobce v dovolání nepolemizuje, naopak výslovně
možnost tzv. vedlejších ujednání ve smlouvě o budoucí smlouvě připouští. To, s
čím nesouhlasí, je (skutkové) zjištění, že smlouva o budoucí smlouvě kupní z
18. 4. 2005 byla v části, týkající se předpokladů, za nichž účastníci uzavřou
kupní smlouvu, upřesněna a změněna dodatkem z 9. 7. 2005; jím se žalobce
zavázal zaplatit žalovaným nájem „za prostory, které předal novému majiteli,“
ve výši 11.616,- Kč do 15. 7. 2005, hradit náklady spojené s ostatními službami
ve výši jedné třetiny částky fakturované dodavatelem a platit žalovaným od 15.
8. 2005 zálohy 5.000,- Kč měsíčně za dodávku elektrické energie, vždy do
patnáctého dne v měsíci s tím, že zálohy se vyúčtují jednou ročně. Tyto
závazky, na jejichž splnění, resp. pravidelné plnění účastníci vázali – jak
zjistily soudy obou stupňů – kontraktační povinnost, žalobce včas nesplnil.
V rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost nemůže být založena jinak než
ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., nelze uplatňovat výhrady proti
skutkovému stavu (zde zjištěním týkajícím se obsahu smlouvy o budoucí smlouvě
kupní z 18. 4. 2005 a jeho písemného dodatku z 9. 7. 2005). Jinak řečeno,
námitky proti skutkovým zjištěním nemohou být relevantním hlediskem pro
hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu.
Z toho, co je uvedeno shora, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí,
proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští; Nejvyšší soud
je proto odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §
243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaní mají právo na
náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování
advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení
§ 1 odst. 1, § 2, § 7 písm. e/, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 18 odst. 1,
věty první, a 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj.
částkou 2.600,- Kč; součástí nákladů jsou dále paušální částky náhrad za dva
úkony právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 600,- Kč (§ 13 odst. 1, 3
vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou
žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 26. ledna 2011
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu