Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 4032/2014

ze dne 2014-12-18
ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.4032.2014.1

33 Cdo 4032/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve

věci žalobce J. Š., zastoupeného Mgr. Petrem Šmídkem, advokátem se sídlem v

Liberci 1, Jestřábí 974, proti žalovanému R. K., zastoupenému JUDr. Jaroslavem

Filipem, advokátem se sídlem v Praze 7, Bubenská 47/113, o zrušení rozhodčího

nálezu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 24 C 32/2012, o

dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.

dubna 2014, č. j. 14 Co 886/2013-57, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí krajského soudu,

jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 6. března 2013, č.

j. 24 C 32/2012-36, tak, že se zrušuje rozhodčí nález rozhodkyně Mgr. Lenky

Stejskalové ze dne 28. 2. 2012, č. j. 3R 018/2011-6, a bylo rozhodnuto o

nákladech řízení. Přípustnost dovolání dovodil z ustanovení § 237 zákona č.

99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov.

čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), neboť „s

rozhodnutím nesouhlasí a dovoláním brání svá práva“.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti

každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže

napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,

při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe

dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem

spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání

přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam

uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí

pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby

dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní,

znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního

práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího

soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím

soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve

vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.

Posuzováno podle obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) žalovaný shora

uvedenému požadavku nedostál. Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl podle §

243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu

pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sen. zn. 29

NSČR 51/2013).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že

žalobci, který by podle § 243c odst. 3, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146

odst. 3 o. s. ř. měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné účelně

vynaložené náklady nevznikly. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jež bylo

sepsáno advokátem, nelze považovat za účelně vynaložené. Nelze pominout, že

právo na náhradu nákladů procesně úspěšného účastníka řízení ve smyslu § 142

odst. 1 o. s. ř. dopadá jen na takové jeho náklady, které byly potřebné k

účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch

neměl. Není rozumného důvodu, aby účastník dovolacího řízení, jehož dovolání

bylo odmítnuto, hradil protistraně jiné, než jen účelně vynaložené náklady.

Sepis vyjádření k dovolání, jako úkon právní služby, není účelně vynaloženým

nákladem, neobsahuje-li vyjádření polemiku s dovolatelem tvrzenými předpoklady

přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. či s vymezením důvodu dovolání podle

§ 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 18. prosince 2014

JUDr.

Václav D u d a

předseda senátu