Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 4534/2010

ze dne 2012-04-26
ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.4534.2010.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci

žalobců a/ R. K. a b/ P. K., zastoupených JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se

sídlem v Brně, Úvoz 39, proti žalované SOSNAR, spol. s.r.o. se sídlem v Brně,

Dornych 108, identifikační číslo 454 76 055, zastoupené JUDr. Ludmilou

Gregorovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bohuslava Martinů 60, o zaplacení

714.398,- Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 55 C 46/2004, o

dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2010, č.

j. 15 Co 81/2009-152, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2010, č.

j. 15 Co 81/2009-152, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze

dne 26. 11. 2008, č. j. 55 C 46/2004-130, jímž byla žalované uložena povinnost

zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci částku 714.398,- Kč, není přípustné

podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno

přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek

odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy,

řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím

soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným

dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o. s. ř. se

nepřihlíží.

Uplatnění přípustného dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o.

s. ř. lze z obsahu dovolání žalované dovodit pouze z námitky, že povinnost

kolaudovat stavbu domu stíhala žalobce, z čehož žalovaná zřejmě dovozuje, že

žalobcům nevznikl nárok na smluvní pokutu sjednanou pro případ jejího prodlení

s dokončením díla, neboť prodlení bylo na jejich straně (nekolaudovali stavbu

domu včas). Soudy obou stupňů však shodně považovaly za okamžik dokončení díla

až kolaudaci inženýrských sítí, neboť i ony (resp. napojení stavby na

inženýrské sítě) byly součástí díla, k jehož zhotovení se žalovaná ve smlouvě o

dílo zavázala (k zajištění kolaudace sítí se prokazatelně zavázala žalovaná).

Proto bylo pro právní posouzení věci nevýznamné, kdo byl povinen zajistit

kolaudaci stavby domu. Jinak řečeno, žalovaná brojí proti závěru, který nebyl z

hlediska posouzení oprávněnosti nároku na smluvní pokutu rozhodující a nemůže

tudíž činit rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným.

Bez významu z hlediska úvah o přípustnosti dovolání je dovolací námitka, že

soudy zatížily řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí

ve věci, jestliže neprovedly důkaz výslechem svědkyně Ing. M. S. Namítaná vada

řízení nesplňuje podmínku zásadního právního významu, neboť nejde o tzv. „spor

o právo“ ve smyslu výkladu či aplikace procesních předpisů. Stejně tak bezcenné

jsou výhrady ke správnosti a úplnosti skutkových zjištění ohledně okolností

uzavření smlouvy o dílo, důvodům její změny a zavinění prodlení s dokončením

díla. Představují totiž uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s.

ř., jehož použití je v poměrech přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm.

c/ o. s. ř. vyloučeno.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího

soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací

soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst.

1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobcům v

souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by

jinak měli vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. dubna 2012

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu