U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce
Z. V., místem podnikání v Dolních Bohušicích 815, zastoupeného Mgr. Janou
Malou, advokátkou se sídlem v Chrudimi, Rooseveltova 335, proti žalované M. H.
D., zastoupené Mgr. Ing. Janem Šelderem, advokátem se sídlem v Praze 8, Thámova
402/4, o 341.835,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6
pod sp. zn. 7 C 216/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 13. 4. 2011, č.j. 11 Co 480/2010-119, ve znění opravného usnesení
ze dne 16. 11. 2011, č.j. 11 Co 480/2010-149, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž ve věci samé
městský soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 1. 2010,
č.j. 7 C 216/2005-99, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č.
99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl.
II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno
přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání
obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího
soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Dovolatelka odvolacímu soudu předně vytýká nesprávně zjištěný skutkový stav.
Namítá, že v řízení nebyl prokázán vznik smlouvy ani splnění (zhotovení) díla
jinak než výslechem svědků, kteří tvoří se žalobcem sdružení. Připouští, že
některé práce sice provedeny byly, ale bez smlouvy o dílo a bez dohody o ceně,
a poukazuje na to, že neexistuje předávací protokol, písemná smlouva, stavební
deník podepsaný objednatelem, zápisy z kontrolních dnů ani potvrzení o uzavření
smlouvy o dílo. Se žalobcem dovolatelka nikdy nejednala ani ho nikdy neviděla.
Uvedené námitky vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří
na pochybení soudu při zjišťování skutkového stavu věci. K takovým námitkám se
však při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.
nepřihlíží; skutkový základ sporu nelze zpochybnit a pro dovolací soud je
závazný (srov. § 237 odst. 3, § 241a odst. 3 o.s.ř.).
Výlučně na uvedené kritice správnosti skutkových zjištění je založena výtka
nesprávnosti právního posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Je-li
totiž v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v
tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně
– nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k
odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by uzavřít, že žalobce není ve
věci aktivně věcně legitimován a že mu nemohl vzniknout nárok na zaplacení
„kupní“ ceny, nýbrž - a to jen za určitých okolností - pouze nárok na vydání
bezdůvodného obohacení.
Dovolatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu výslovně „v plném rozsahu“,
proti nákladovým výrokům však žádné námitky nevznesla; ostatně dovolání proti
nákladovým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu není objektivně přípustné (srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001,
uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218
písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobci, který by na jejich náhradu jinak
měl právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. ledna 2013
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu