Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 4650/2014

ze dne 2015-03-18
ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.4650.2014.1

33 Cdo 4650/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně České republiky – Státního pozemkového úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, proti žalovanému Ing. P. T., o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 4 C 198/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 5. 2014, č.j. 56 Co 116/2013-181, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti v záhlaví citovanému rozhodnutí odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, viz čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“), neboť neobsahuje obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto náležitost již nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3, větu první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

Tomuto požadavku žalobkyně – která k otázce přípustnosti dovolání pouze uvedla, že jsou naplněny její podmínky ve smyslu § 237 o.s.ř. a vyjmenovala veškerá kriteria uvedená v tomto ustanovení, aniž vymezila, v čem má jednotlivá z nich za splněná – nedostála a způsobilou specifikaci přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. března 2015

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu