U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve
věci žalobce R. Š., zastoupeného JUDr. Viliamem Kováčikem, advokátem se sídlem
v Hradci Králové, Průmyslová 1200/4a, proti žalované ČEZ Distribuce, a.s. se
sídlem v Děčíně IV, Teplická 874/8 (identifikační číslo osoby 24729035),
zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem v Praze 1, Karoliny Světlé
301/8, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod
sp. zn. 24 C 78/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 21. 1. 2014, č.j. 35 Co 472/2013-270, ve znění opravného usnesení ze dne
21. 1. 2014, č.j. 35 Co 472/2013-274, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
2.178,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Radka Pokorného,
advokáta.
Žalobce napadl dovoláním v záhlaví citované rozhodnutí, jímž městský soud
změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 5. 2013, č.j. 24 C
78/2009-215, ve znění opravného usnesení ze dne 29. 7. 2013, č.j. 24 C
78/2009-239, tak, že žalobu na zrušení označeného rozhodčího nálezu zamítl a
rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v
čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a ve vztahu k
nákladovému výroku neobsahuje žádnou argumentaci, tedy ani vymezení důvodu
dovolání (srov. § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb.,
čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“). O tyto náležitosti již
dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a pro tyto
vady v dovolacím řízení nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je
dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje
za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu
ustanovení § 237 o.s.ř. (či jeho části). K otázce přípustnosti dovolání žalobce
uvedl, že „dovolacím soudem vyřešena otázka možnosti uplatnění důvodů
neplatnosti rozhodčího nálezu může být doplňována a rozšířena i v průběhu
řízení, jakož i otázka platnosti či neplatnosti uzavření rozhodčí doložky by
měla být v projednávané věci posouzena jinak, než učinil odvolací soud“. Tím
však nebylo vymezeno žádné ze čtyř kritérií uvedených v § 237 o.s.ř., a to ani
ta, podle nichž je dovolání přípustné, závisí-li napadené rozhodnutí na řešení
otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud
odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo má-li být
dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka (dovolacím soudem)
posouzena jinak. K řádnému vymezení prvního z uvedených hledisek je třeba, aby
bylo z dovolání patrno, od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se
řešení nastolené právní otázky odvolacím soudem odchyluje, u posléze uvedeného
hlediska musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného
nebo procesního práva se má podle názoru dovolatele dovolací soud odchýlit
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013,
uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve
Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Těmto požadavkům
žalobce v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska ve všech jeho částech)
nedostál.
Argumentace, jež je obsahem dovolání, navíc nevystihuje jediný možný dovolací
důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1, 3 o.s.ř.). Kritiku
právního posouzení věci odvolacím soudem totiž žalobce založil výhradně na
kritice správnosti a úplnosti jeho skutkových zjištění a hodnocení důkazů.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první,
o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3
o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 15. ledna 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu