U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Krbka ve
věci žalobce J. B., proti žalované M. Š., zastoupené opatrovníkem, justičním
čekatelem o zaplacení 10.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu
ve Vsetíně-pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 12 C 218/2007, o dovolání
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2009, č. j.
11 Co 294/2009-355, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
12 C 218/2007-334, ve výroku o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o
nákladech odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které však není
přípustné.
Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) lze
dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon
připouští.
Přípustnost dovolání upravují ustanovení § 237 až 239 o. s. ř.
Napadené usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé, a tak nepřipadá
v úvahu přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. Dovolání pak nemůže být
přípustné ani podle § 238, § 238a a 239 o. s. ř., jelikož z žádného z těchto
ustanovení nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud
potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení. Je
zřejmé, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento
mimořádný opravný prostředek nepřipouští.
Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než toto dovolání podle § 243b
odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalované, která
by podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3
o. s. ř. měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2009
JUDr. Václav D u d a , v. r.
předseda senátu