33 Cdo 5003/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou
ve věci žalobce M. B., proti žalovaným 1) J. B. a 2) H. B., zastoupeným JUDr.
Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem Nový Bor, nám. Míru 1, o 295.000,- Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 9 C
277/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24.
5. 2016, č. j. 22 Co 88/2016-306, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
277/2013-198, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Poté, co žalobce podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, vyzval jej
soud prvního stupně k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Žalobce následně
požádal o přiznání osvobození od soudního poplatku.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. 2. 2016, č. j. 9 C 277/2013-296,
žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 88/2016-306,
odňal žalobci osvobození od soudních poplatků přiznané mu usnesením soudu
prvního stupně ze dne 19. 2. 2016, č. j. 9 C 277/2013-296, s účinností od
podání odvolání žalobcem, tj. od 10. 1. 2016. Dovodil, že se jedná o zjevně
bezúspěšné uplatňování práva.
Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 23. 6. 2016, č. j. 9 C 277/2013-312,
vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku z odvolání ve lhůtě tří dnů od
doručení usnesení. Současně jej poučil, že odvolací řízení bude zastaveno,
nebude-li soudní poplatek z odvolání ve stanovené lhůtě zaplacen. Žalobce
soudní poplatek z odvolání nezaplatil.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 7. 2016, č. j. 9 C 277/2013-371,
odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání zastavil. Toto
rozhodnutí odvolací soud usnesením ze dne 8. 9. 2016, č. j. 22 Co 384/2016-408,
potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 88/2016-306,
podal žalobce dovolání, a požádal v něm o ustanovení zástupce z řad advokátů
pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení
zamítl usnesením ze dne 22. 7. 2016, č. j. 9 C 277/2013-372, které odvolací
soud usnesením ze dne 8. 9. 2016, č. j. 22 Co 385/2016-412, potvrdil.
V důsledku okolností, které nastaly po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí -
pravomocnému zastavení odvolacího řízení - se dovolání žalobce proti usnesení
odvolacího soudu ze dne 24. 5. 2016, č. j. 22 Co 88/2016-306, stalo
bezpředmětným (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov.
např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002).
Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 3 a § 218 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1,
7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o. s.
ř.“).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s.
ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. listopadu 2016
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu