33 Cdo 5066/2017-100
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu
JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve
věci žalobce F. Š., zastoupeného JUDr. Svatoplukem Herzánem, advokátem se
sídlem v Praze 4, Pod Klaudiánkou 271/4, proti žalované MAMA CAR a.s., se
sídlem v Praze 4, Kunratická spojka 1169/1, identifikační číslo 271 34 075,
zastoupené Mgr. Zuzanou Čumpelíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4,
Kudeříkové 1103/11, o zaplacení 65.578,50 Kč s příslušenstvím, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 274/2016, o dovolání žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. července 2017, č. j. 18 Co
184/2017-83, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
4.040 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Zuzany
Čumpelíkové, advokátky.
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 9. 3. 2017, č. j. 18 C 274/2016-50,
uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 65.578,50 Kč s úrokem z prodlení ve
výši 8,05% p. a. od 24. 9. 2016 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 6. 2017, č. j. 18 Co 184/2017-83,
rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl o
nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není podle § 237
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), přípustné. Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné
proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí,
jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního
práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání
je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Na přípustnost svého dovolání usuzuje žalobce z toho, že rozsudek odvolacího
soudu závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, která v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, konkrétně, zda „může soud
připustit provedení důkazu znaleckým posudkem znalce jmenovaným v oboru
ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, vypracovaným ve věci
posouzení vad motorového vozidla, navíc bez řádného odůvodnění“ Oproti
odvolacímu soudu prosazuje názor, že je nutné vycházet pouze ze znaleckého
posudku vypracovaného znalcem Bartoněm, neboť znalecký posudek znalce Langera
není řádným a způsobilým důkazním prostředkem pro určení vady na elektronickém
stabilizačním programu vozidla. Znalec Langer totiž nebyl - na rozdíl od znalce
Bartoně - kompetentní k vypracování znaleckého posudku, neboť jeho oborem je
ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel, nikoli strojírenství,
odvětví autoopravárenství, technický stav vozidel. Ze znaleckého posudku znalce
Bartoně pak vyplývá, že rozsvícenou kontrolku signalizující poruchu ESP je
možné v servise vypnout i bez odstranění závady na ESP; závada na vozidle tudíž
existovala již při jeho koupi. Vadné hodnocení v řízení provedených důkazů
(znaleckých posudků) vyústilo v nesprávný právní závěr odvolacího soudu. Z použité argumentace je zřejmé, že žalobce v dovolání neuplatnil jediný
způsobilý dovolací důvod, jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu
spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.); jeho
uplatněním totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného
skutkového stavu, než z jakého při právním posouzení věci vyšel odvolací soud. Ten skutkově uzavřel, že automobil převáděný dne 16. 12. 2015 kupní smlouvou č. K 5/1237 žalobcem vytýkanou vadu v době prodeje neměl. Ze znaleckých posudků
vzal za prokázané, že do systému ESP nebylo zasaženo a že je původní. Součástka
ESP se neopotřebovává, je tedy buď funkční nebo nefunkční, v případě vzniku
závady na ESP je tato signalizována okamžitě rozsvícením kontrolky ESP.
Neuvěřil tvrzení žalobce, že do systému ESP mohlo být zasaženo a při prodeji
vozidla byla kontrolka značící poruchu úmyslně vypnuta. Skutkový stav věci je v
dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo
neúplnost. Polemika žalobce s hodnocením v řízení provedených důkazů je z
hlediska přípustnosti dovolání bezcenná, neboť samotné hodnocení důkazů z
hlediska jejich zákonnosti, závažnosti a věrohodnosti (opírající se o zásadu
volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 o. s. ř.) nelze s úspěchem
napadnout dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o. s. ř. Namítá-li žalobce, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť
odvolací soud změnil v jeho neprospěch rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž
provedl důkaz, který mohl být pro rozhodnutí ve věci zásadní (soud prvního
stupně ho neprováděl pro nadbytečnost), nenapadá žádný právní závěr odvolacího
soudu vyplývající z hmotného nebo procesního práva, nýbrž mu vytýká, že právní
posouzení založil na nesprávně, resp. neúplně zjištěném skutkovém stavu věci a
že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve
věci. Způsob ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových
zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit
dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. K případným vadám řízení,
pokud by skutečně jimi řízení bylo postiženo, dovolací soud přihlíží pouze v
případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.);
tento předpoklad však v dané věci splněn není.
Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž
není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle
§ 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 27. prosince 2017
JUDr. Ivana
Zlatohlávková
předsedkyně senátu