33 Cdo 5071/2017-341
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. Č., zemřelého dne 7. 1. 2018, naposledy bytem XY, v době podání dovolání zastoupeného JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou se sídlem v Klatovech, Krameriova 139, proti žalovaným 1) V. Č., bytem XY, a 2) H. M, bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Radomírem Šimáčkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 9/IV, o uložení povinnosti uzavřít darovací smlouvu a o zaplacení částky 99.008,20 Kč, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 109/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 6. 2017, č. j. 11 Co 559/2016-304, takto: I. V řízení bude pokračováno na straně žalující s H. Č., bytem XY, a s E. P., bytem XY. II. Dovolání se odmítá. III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.947,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Radomíra Šimáčka, advokáta.
Žalobce J. Č. napadl dovoláním v záhlaví citované rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 25. 8. 2016, č. j. 6 C 109/2014-252, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Po předložení věci dovolacímu soudu J. Č. dne 7. 1. 2018 zemřel. Ze sdělení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 8. 1. 2019, a z jeho usnesení ze dne 6. 6. 2018, č. j. 80 D 58/2018-43, vyplývá, že dědici zůstavitele bez výhrady soupisu, kteří dědictví neodmítli, jsou pozůstalá manželka H. Č., narozená XY, bytem XY, a pozůstalá dcera E. P., narozená XY, bytem XY. Dovolací soud proto rozhodl, že s nimi bude pokračováno v řízení na straně žalobců (§ 243b, § 107 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29.
9. 2017, viz čl. II. bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „o. s. ř.“). Dovolání proti výroku o věci samé vykazuje vady, jelikož neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), o tuto obligatorní náležitost již nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace textu ustanovení § 237 o.
s. ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Tomuto požadavku dovolatel, který se otázkou naplnění kritérií uvedených v § 237 o. s. ř. nikterak nezabýval, nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.
s. ř.).
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 28. 8. 2019
JUDr. Václav Duda předseda senátu