33 Cdo 5137/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy
ve věci žalobkyně GE M. M., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované A. B., tč. neznámého pobytu, zastoupené advokátem, o zaplacení částek 9.627,20 Kč s příslušenstvím a 10.786,40 Kč, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn.
11 C 32/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
3. září 2008, č. j. 29 Co 305/2008-148, takto:
Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. prosince 2008, č. j.
33 Cdo 5137/2008-173, se ve výroku II. opravuje tak, že částka „2.680,- Kč“
se nahrazuje částkou „3.570,- Kč“.
Podle ustanovení § 164 o. s. ř. ve spojení s ustanovením 167 odst. 2 o. s. ř. opraví soud v rozhodnutí kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. K provedení opravy zákon nestanoví žádnou lhůtu; soud tak může učinit kdykoliv, i po právní moci rozhodnutí.
Podáním ze dne 16. 2. 2009 došlým Nejvyššímu soudu ČR dne 17. 2. 2009 žalobkyně upozornila, že ve výroku II. označeného usnesení dovolacího soudu došlo k zřejmé nesprávnosti, neboť částka, kterou dovolací soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů dovolacího řízení, neodpovídá součtu částek, které dovolací soud žalobkyni
na náhradě nákladů řízení přiznal (viz odůvodnění rozhodnutí). Navrhla proto, aby dovolací soud tuto nesprávnost napravil vydáním opravného usnesení ve smyslu ustanovení § 164 o. s. ř.
Návrh žalobkyně na vydání opravného usnesení je důvodný. Nejvyšší soud se
v usnesení ze dne 11. prosince 2008, č. j. 33 Cdo 5137/2008-173, dopustil chyby v počtech při vyčíslení nákladů dovolacího řízení. Ačkoli součet částek, které žalobkyni na nákladech dovolacího řízení přiznal (tj. odměna advokáta ve výši 2.700,- Kč, paušální částka náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč a DPH ve výši 570,- Kč), činí celkem 3.570,- Kč, ve výroku je nesprávně uvedena částka 2.680,-Kč, která tomuto součtu neodpovídá. Postupem podle ustanovení § 164 ve spojení s ustanoveními 167 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř. bylo proto zmíněné pochybení napraveno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. března 2009
JUDr. Ivana Zlatohlávková,v.r
předsedkyně senátu
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání žalované jako nepřípustné odmítl.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo sice podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovanou) řádně zastoupeným advokátem (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1, 4 o. s. ř.), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle § 237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, a b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
V posuzovaném případě jde o věc obchodní (žalováno je plnění ze smlouvy uzavřené v režimu obchodního zákoníku - tzv. typový obchod). Protože dovolání žalované směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu o zaplacení částek 9.627,20 Kč s příslušenstvím a 10.786,40 Kč, je jeho přípustnost vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 o. s. ř. a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.700,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 570,-Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 11. prosince 2008
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu